KOŠÍK

Košík je prázdný

Poradna TČM
Připojeno on-line
Právě připojeni - hostů: 57 
Reklama
Zajímavé odkazy:
Lymfatická masáž v Praze
Masážní studio Ellen - Praha 1
Centrum léčby psoriázy
Léčba psoriázy a vitiligo
Škola Hubnutí bez hladu.
Praha - kurzy a semináře
SEO odkazy

Permanentní make-up v Praze 

Internetový marketing & SEO služby

Čínská medicína – rozšiřte hranice možného

China Čínská cesta ke zdraví Energie pohybu a mysli Tchaj-ťi: tradiční i rodinné sestavy a významní mistři

Tchaj-ťi: tradiční i rodinné sestavy a významní mistři

TaičiObecně víme v čem vlastně tkví krása čínského bojového umění, chcete-li čínského cvičení, tedy nejpřesněji tchaj-ťi. Nyní se zaměříme na jednotlivé sestavy a metody. Přestože je jich požehnaně, některé jistě stojí za zmínku. Kromě toho vás také seznámíme s duchovními otci tohoto čínského bojového umění a významnými zakladateli jednotlivých, rodinných stylů tchaj-ťi. Pohodlně se usaďte, dejte si doušek lahodného čínského čaje a začtěte se do zajímavostí o jednom z nejoblíbenějších čínských sportů-cvičení-umění...

Počátky a významní představitelé tradičního tchaj-ťi

Počátky tradičního tchaj-ťi jsou opředeny řadou legend a téměř chybí historicky doložená fakta z období jeho vzniku. Ovšem i tak jsou s tímto čínským bojovým uměním (cvičením) tchaj-ťi, celým názvem tchaj-ťi čchüan (čínsky太極 拳), spojena dvě jména, patřící k legendám taoistické tradice. První legendou je duchovní otec tchaj-ťi, kterým je Lao´C (svým pravým jménem Li, čínsky: 老子), jenž žil v 6. století př. n. l., druhým pak autor nejznámějšího taoistického díla Tao te ťing a tvůrce taoistického cvičebního systému - Čang Sang Feng, který žil ve 12. století n.l.

Pro zajímavost: Slovo tchaj-ťi v překladu znamená „nejzazší mez“ a přeneseně jej můžeme přeložit jako „vesmír“. Lao´C v překladu znamená „Starý mistr“.

Cvičební systém tai-či dle Čang Sang Fenga

Taoistický cvičební systém dle Čang Sang Fenga byl znám především v klášterech v provincii Šen Si, a to během vlády dynastií Sung, Jüan a Ming (tedy od 12. do 17. století n.l.). Zde jej mnichové cvičili především proto, aby docílili rovnováhy elementů jin a jang v těle a dosáhli duchovního osvícení. S postupem času se začalo tradiční tchaj-ťi rozšiřovat i za hranicemi taoistických klášterů a začali se jej učit také nezasvěcení laici.

Důvodů bylo hned několik… Prvním z nich byl zvýšený zájem císaře a šlechty, kterou taoistický výcvik zaujal z hlediska bojového umění, dalším pak ten, že taoisté z oblasti Wu Tang a buddhističtí mniši z chrámu Šao Lin začali být zaměstnáváni v císařské armádě, aby zde pracovali jako cvičitelé. Významně k tomu přispěla i vláda dynastie Čching, která lidem zakázala vlastnit zbraně – obyčejní lidé se tak stali bezmocnými před případnými nepřáteli a lupiči. Tchaj-ťi je zaujalo natolik, že mnozí z nich prosili zasvěcené klášterní mnichy, aby je přijali za své žáky. Především díky výše uvedeným důvodům došlo k tomu, že se tchaj-ťi začalo rozšiřovat i za hranicemi taoistických klášterů.

Podíl rodiny Čchen na zachování tradičního tai-či

O zachování tradičního tchaj-ťi po mnoha následujících staletí se pak zasloužila především rodina Čchen, která se stala opatrovníkem tohoto bojového umění a jako rodinné tajemství jej předávala svým dalším generacím. Prvním, nerodinným příslušníkem, který převzal učení od rodiny Čchen, je znalec bojových umění a první, historicky doložený mistr tchaj-ťi, kterým je Jang Lu Čchan (1799 až 1872). Během svého života se naučil dokonale toto umění, které po tom, co se přestěhoval do Pekingu, předával jako instruktor vojákům císařské armády dynastie Čching. A právě to byl klíčový okamžik ve vývoji celého tchaj-ťi…

Větvení tradičního tchai-tchi do dalších stylů

Tchaj-ťi se díky Jang Lu Čchanovi stalo velmi slavným bojovým uměním a začalo se šířit a zároveň také větvit do mnohých stylů, které byly následně pojmenovány podle rodin, které jej vyučovaly. Jsou to tedy tzv. rodinné styly, které jsou jen z malé části spojeny s pravým taoistickým tréninkem (mají společné jen některé prvky, terminologie, apod.). Mezi nejznámější z nich patří Čchen, Jang, Wu, Li, Chao, Sun, apod. Tyto styly se zaměřují na tchaj-ťi jako bojové umění. Průlomu se podařilo docílit až Jang Čcheng Fuovi (1883-1936), vnukovi Jang Lu Čchana, který upravil způsob cvičení tchaj-ťi tak, aby v první řadě zlepšovalo fyzickou kondici a podílelo se na udržení zdravého těla i ducha. Díky tomu se tchaj-ťi stalo vhodným cvičením (uměním) pro všechny vrstvy obyvatelstva po celém světě.

Nejvýznamnější rodinné styly tchaj-ťi a základní informace o nich

  • Čchen (陳氏) – zakladatel: Čchen Wang Tching (1771 – 1853). Byl opatrovníkem tradičního umění tchaj-ťi. V rodině Čchen se nabyté znalosti předávaly po generacích jako rodinné tajemství, díky tomu byly uchovány po několik dalších staletí. Čchen Wang Tching provedl v tradičním umění jen několik malých změn.
  • Jang (楊氏) – zakladatel: Jang Lu Čchan (1799 - 1872). Byl prvním žákem rodiny Čchen, který nepocházel přímo z rodiny. Také byl první, historicky doložený mistr tchaj-ťi. Své znalosti předával vojákům císařské armády dynastie Čching. Zasloužil se i o to, že se tchaj-ťi začalo šířit a větvit do mnohých dalších rodinných stylů. Vnuk Jang Lu Čchana - Jang Čcheng Fu upravil cvičení tchaj-ťi tak, aby zlepšovalo především fyzickou kondici. Položil tak základní kámen moderního stylu cvičení tchaj-ťi.
  • Wu (吳氏) – zakladatel: Wu Sien Čchüan (1870 – 1942). Byl žákem Jang Lu Čchana a vytvořil si svůj vlastní styl, zvaný Wu. Tento styl je charakteristický rychlými, hbitými i krátkými pohyby.
  • Sun (孫氏) – zakladatel: Sun Lu Tchang (1861-1932). Tento mistr spojil směr Wu s prvky dalších bojových umění měkké školy, například Pa Kua, Sing I, apod. Styl Sun je charakteristický za postupu i ústupu hladkými a koherentními sekvencemi pohybu.

Existuje mnoho dalších stylů a jejich dalších větví, případně podstylů. Výše jsme si uvedli ty nevýznamnější z nich.

tchaj-tiModerní styly tai-či

Z moderních (zkrácených) forem tchaj-ťi je neznámější tzv. Pekingská forma, která je často podle počtu kroků označována jako „Forma 24 kroků“. Byla skupinou čínských mistrů sestavena v roce 1956 a je zjednodušením stylu Jang. Oblíbená je zejména proto, že patří mezi nejjednodušší formy tchaj-ťi, mající vliv na lidské zdraví. Dalšími moderními styly tchaj-ťi jsou tzv. forma 42 kroků (jde o soutěžní sestavu, která kombinuje prvky ze stylů Sun, Wu, Echem, Jang) či formy 8, 16, 24, 42 nebo 88 kroků, apod.

5 základních metod tchaj-ťi

Tchaj-ťi se vyučuje pomocí pěti základních, níže uvedených metod. Ty se navzájem prolínají, anebo také podporují.

  • Čchi Kung – základní uvolňovací cvičení, které aktivuje energii. Jsou to pomalé a jemně prováděné cviky
  • Tchao Lu – sólová forma – sestavy
  • San Šou – aplikace pohybů ze sestavy
  • Tchuej Šou - přetlačování s partnerem (zvané „vnímavé ruce“). Jde o ruční přetlačování se s partnerem
  • Wu Čchi – cviky s pomocí zbraní. Všichni učitelé nevyučují tytéž zbraně, někteří je dokonce nevyučují vůbec. Počet zbraní využívaných v tchaj-ťi je také výrazně omezen. Nejčastěji jsou využívány rovné dvousečné meče (Sien), zakřivené jednosečné meče (Tao), kopí (Čchiang), hole (Kun) nebo vějíře (Šan). Vzhledem k náročnosti tohoto umění, se cvičení (boji) se zbraněmi věnuje jen velmi omezený počet osob na celém světě.

Nadchlo vás toto starověké čínské umění natolik, že byste se chtěli dozvědět více o jeho filosofii a stát se jedním z žáků některého z učených mistrů? Neváhejte a přihlaste se do kurzu tchaj-ťi!

Staré čínské přísloví praví: „Mysl je pán, tělo je sluha“. A na závěr si dopřejme ještě jeden citát Lao´C, kterému pravdivost nelze upřít: „Znát jiné je moudrost, znát sám sebe, je ještě větší moudrost.

TaičiTaičiTaiči 

Výukový kurz cvičení Taijiquan Jang 24 forem v Praze

Rašínovo nábřeží 56, Praha 2, Centrum ČÍNSKÝ LÉKAŘ

 

cvičení tai chi 24 forem

 

Nemáte dostatečné oprávnění, abyste mohl(a) přidat komentář.