Další články z kategorie
KOŠÍK

Košík je prázdný

Poradna TČM
Připojeno on-line
Právě připojeni - hostů: 21 
Reklama
Zajímavé odkazy:
Lymfatická masáž v Praze
Masážní studio Ellen - Praha 1
Centrum léčby psoriázy
Léčba psoriázy, vitiligo a leukoderma
Přírodní kamen z Číny
Obchod s kamenem - Kámen Becke Moravia, s.r.o.
China Škatule zajímavostí Fascinující čínské porodní rituály a oslavy narození potomka

Fascinující čínské porodní rituály a oslavy narození potomka

 čínské porodní rituályNarození dítěte je považováno v mnoha kulturách za nejdůležitější akt vůbec. Je to vlastně krok do života, proto se na tento okamžik klade velký důraz. V Číně se takto slaví nejen narození, ale ve své podstatě i těhotenství a porod, které byly důležité nejen pro samotné rodiče, ale i pro celou rodinu, protože se tak zajistilo pokračování rodu. Čína často trpěla hladomory, mezi lety 108 před Kristem a 1911 po Kristu bylo napočítáno neuvěřitelných 1828 hladomorů. Což čítalo téměř jeden hladomor ročně. Tato krušná období byla často zaviněna špatným počasím, které zničilo velkou část úrody, také se na nich podílely katastrofy, povodně, které vyplavily zemědělské oblasti, špatná hospodářská politika, nebo dokonce války. Za těchto období Číňané strádali. Nyní je v Číně nařízena kontrola porodnosti, většina Číňanů může mít jedno dítě. Nebo dvě, pokud první byla dívka. Tak tomu však nebylo ve starověku a středověku.

Neplodnost byla v Číně velkým neštěstím a tak se dělalo vše možné, aby manželka porodila. Vše začínalo ještě před samotným oddáním. Budoucím manželům se do domu ženicha přinesla postel, do které byly pozvány děti z rodiny, ty měly na posteli dovádět. Čím více dětí bylo, tím větší měla být rodina ženicha a . Poté se postel posypala různým ovocem, datlemi a lotosovými semínky, která měla stejný smyl. Při svatebním průvodu se zase házely pod nohy páru fazole. Dalším rituálem, který byl zaměřen na zvýšení plodnosti, byla samotná svatba, kdy se pil čaj s lotosovými semeny. Semena lotosu byla spojována s plodností kvůli shodě výslovnosti slov lotos a dítě.

Tradiční rudý úbodČíňané požívají i různé Fengshui předměty, které mají svou pozitivní energií přinést kýžené potomky. Takovými zvířecími symboly byly například holubice, drak, vepř, ryba nebo buvol. Vepř a vepřové maso se často používalo na zlepšení potence. Odtud i čínský výraz „jí vepřovou pečeni“ který je metaforou k pohlavnímu styku. Za nositele plodnosti a ochranáře matek sloužily i rozličná mytologická stvoření. Například rohatý Chi-lin, nebo strážní psi Fu. Bohyní, která držela ruku nad všemi ženami, které chtějí počít, byla Kuan-Jin. Bohyně milosrdenství, která byla někdy připodobňována k Panně Marii. Čínské ženy se k této bohyni modlily a dávaly jí různé obětiny. Pro přivolání potomka se užívaly různé techniky. Někteří starověcí mudrci radili, aby se před stykem žena vykoupala, tento zvyk vycházel z indických a čínských mýtů. V Indii Párvátí otěhotněla ve vodě, aniž by měla styk, tento mýtus se v jisté obměně dostal i do Číny. Jinde, pokud manželé nemohli přivést potomka na svět, obzvláště pak syna, protože ten byl žádanější jakožto dědic, byla do rodinného domu přivedena dívka, která se měla stát ženou zatím nezrozeného syna. To vše provázely složité rituály. Manželka s manželem se k dívce chovaly tak, jako by byla ženou jejich nenarozeného syna. Jiným obřadem, který měl přinést na svět nový život, byl obřad Kao-fa. Kao-fa byl obřad uctívání květin, ve starých folklorních legendách se tradovalo, že duše dětí drží květinový děd s chotí v překrásné květinové zahradě. Proto kněz při obřadu obětoval různá zvířata, aby osvobodil duše dětí.

Velice zvláštní názor na to, jak vlastně dochází k vývoji plodu, panoval ve starověké Číně. Podle ní mužské semeno vnikalo do nádržky dětí. Podle moderních expertů to byl výraz pro vejcovody, Výběr povolánízde se sperma setkalo s jakýmisi měchýřky, se kterými se spojilo. Jakmile došlo ke spojení, došlo i k oplodnění a inicioval se tak vývoj plodu. Číňané se domnívali, že první měsíc po oplodnění vypadá embryo jako kapka vody, druhý měsíc jako titěrné poupě, třetí se poupě prodlouží a začne se tvořit hlava, ve čtvrtém a pátém vzniknou orgány, v šestém končetiny, ústa a oči. V sedmém měsíci již vypadá plod jako člověk, pokud by se však v tomto období narodilo, varovala, že by mělo zelenou pokožku. zjistili, zda žena opravdu otěhotněla podle zevních znaků, ale i podle toho zda se dostavila menstruace, nebo podle speciálního měření pulsu. Puls se měřil na energetických bodech tepen, pokud byl tep zrychlený, znamenalo to, že je žena těhotná.

Těhotenství probíhalo také z pohledu Evropana netradičně. Těhotná žena byla zcela separována od svého okolí. Manžel jí nesměl spatřit, proto se většinou využívalo služeb posla, který mohl dvakrát denně navštívit těhotnou ženu a zeptat se zda je všechno v pořádku. Pokud neměl muž posla po ruce, musel se zeptat tak, aby jej manželka nespatřila, to znamenalo smůlu. V dnešní době se tento zvyk výrazně obměnil. Ženy nejsou separovány tak jako dřív, pouze spí na oddělené posteli. Už ve starověké Číně se vědělo, že pro zdravý vývoj plodu je třeba tělesný i duševní klid matky. Těhotným ženám se krom toho radilo i nespat stále na jednom boku, proto měla budoucí matka strany pravidelně střídat. Dále lékaři radily nespat v době těhotenství na zádech, což považovali za škodlivé, přímo nebezpečné pak bylo spát na břiše. To mohlo zranit jak plod, tak matku. Také nesměla těhotná žena při sezení na rohožce ohýbat tělo a poslouchat ostré tóny, proto se neměly v době těhotenství dělat Tradiční dárek pro dítěv domě žádné úpravy, zvuk pily, kladiva a jiných nástrojů mohl dle starých Číňanů trvale poškodit plod. Asi nejbizarnější byl zákaz stání na jedné noze. Stejně jako ve světě i zde se radilo jíst zdravá jídla, existovaly speciální pokrmy, které byly vhodné pro těhotné ženy, ať už obsahem látek, nebo symbolickým významem. Mezi takové pokrmy patřilo vepřové koleno, které se podávalo těhotným ženám a mělo dopomoci bezproblémovému průběhu. Vepřové koleno bylo jak výživné, tak i symbolizovalo těhotenství.Stravování mělo i jiný důvod. Platilo zde mnoho tabu, která pramenila z folkloru. Pokud rodička snědla špatně nakrájené, nebo rozdrcené jídlo, mělo se jí narodit lehkovážné a nedbalé dítě. Pokud snědla pokrm příliš světlý, dítě mělo mít bledou pokožku.

Těhotné ženy nesměly koukat na nehezké objekty a objekty, které přinášejí smůlu. To platí i v případě svateb, nebo pohřbů. Kdy pokud nevěsta spatří kočku, nebo vdovu, znamená to zlé znamení.  Žena nesměla jít na žádný pohřeb, aby nepřilákala pozornost zlých duchů. Pro obranu před nimi měly těhotné ženy u postele nůž, nebo zavěšenou tygří kůži nad postelí. Večery a noci trávila budoucí matka ve společnosti hudby a vytříbené literatury. Věřilo se, že cokoliv co žena uvidí, uslyší, ucítí a prožije, bude mít na vývoj plodu vliv. Podle čínské medicíny byla mysl matky a dítěte v období těhotenství propojená. Proto bylo mnoho věcí v období těhotenství zapovězeno, mezi to patřil i pohlavní styk. Dítě se mělo v podstatě vzdělávat již v děloze a získávat pouze blahodárné zkušenosti, skrze svou matku, aby se narodilo jako vznešená bytost s dobrým vkusem a morálkou.

Hrající si dětiV minulosti byl porod možný až když došlo k silným kontrakcím. Podle starověkých mohl za narůstající bolesti pohyb plodu v děloze matky. Podle tamní medicíny mohlo ale jít i o špatné stání, horečku, dlouhodobé sezení, špatné chození, nebo ránu do podbřišku. Pokud bylo podezření, že bude žena rodit, byl přiveden expert, který měl na místě vyhodnotit, zda jde o skutečné kontrakce, nebo něco jiného. To se zjišťovalo tak, že bolesti každou hodinu slábly. Při prozkoumání tepny ženy pak expert mohl říci, zda jsou křeče způsobené špatnou životosprávou. Když byla bolest lokalizována nad pupkem, šlo o bolest z úleku, pokud pod pupkem tak šlo o nachlazení močového měchýře. To, zda žena bude rodit, se ve starověké Číně zjišťovalo stejně, jako zda je těhotná, pomocí tepu. Lékař měřil tep na prostředníčku, pokud byl rychlý, porod na sebe nenechal dlouho čekat. Medicína byla založena na složité esoterické nauce o propojení různých částí těla a tedy jako v reflexní terapii. Ruce korespondovaly s různými částmi těla. Číňané také věřili, že dítě musí na svět přijít bez pomoci, žena neměla tlačit, to mohlo dítěti přitížit.

Když se rodině narodil chlapec, byl oblečen do drahých šatů a položen do postele, k hraní mu byla dána hračka z nefritu. V minulosti se praktikovaly i jiné rituály. Pokud se narodil chlapec, věšel se na levou stranu vstupních dveří luk, pokud dívka, tak oblečení. Jméno potomkovi rodiče dali pár dní po narození. V tu dobu otec dítěte rozšířil novinku o narození mezi své příbuzné i přátele. Rodiče manželky darovali zeťovi rudé vejce. Celé narození se slavilo v etapách. První byla oslava po třech dnech. Zde se praktikoval rituál střílení šípu. Pokud se narodil chlapec, třetí den po narození jej vzali rodiče ven a vystřelili do všech čtyř směrů šíp. Tím měli zajistit chlapci vysokou pozici v dospělosti a dosažení velkých cílů. Dalším rituálem, který se třetí den po narození často prováděl, byla první koupel dítěte. Tradičně se také sezvali hosté, kteří dali dítěti různé symbolické dary, datle, lotosová semena, ořechy a podobně. Příbuzní dávali dítěti rudou obálku, která a rodiče své hosty hostili koláči a nudlemi. Následoval obřad ku oslavě jednoho měsíce potomka.

Děti hrající si u stoluV tento den se uspořádala velká hostina a dítěti se oholily novorozenecké vlasy. Další oslava následovala sto dní po narození. Dítě dostalo na krk amulet dlouhověkosti, který měl odhánět zlé duchy, ale hlavním rituálem bylo oblečení dítěte do sta domácích oblečení. Ty dítě dostalo nejen od rodiny, ale i od sousedů a přátel. Číňané věřili, že to zajistí novorozenci zdraví.  Největší rituál se slavil na první narozeniny dítěte. Zvyk přetrval v některých oblastech až dodnes. Před dítě se rozložily různé předměty, ty se daly na stůl. Opět se lišil výběr podle pohlaví, chlapci měli před sebou různé náboženské knihy, pero na , papír, razítko, inkoust, kámen, mince, šperky, rostliny, jídlo či hračky. Dívky měly před sebou lžíce, pravítka, náprstky, šicí soupravu a naběračky. Ty předměty, které si dítě vybralo, pak měly určit budoucí zaměření a schopnosti, kterými bude potomek disponovat. Na tuto událost se tradičně nezvali hosté, rodina sama věřila, že se všichni sami ukáží, aby mohli oslavit tento velký den. Dítě nedostávalo nikterak hodnotné dary, spíše opět symbolické a , které mu měly přinést v životě štěstí, , lásku a dlouhověkost. Počet předmětů se různil, ve většině méně zámožných rodin se rituál obejde bez náboženských spisů a dalších dražších předmětů. Pokud si chlapec vybral razítko, znamenalo to, že z něj až vyroste, bude úředník, pokud kniha, chlapec bude velký učenec a podobně.

Ač je většina předporodních a porodních rituálů dnes značně zjednodušena, stále si nechává své původní myšlenky, které přetrvávají již víc jak tisíc let. Tyto rituály praktikují pro svou dlouhou tradici i lidé, kteří nejsou nikterak nábožensky aktivní. Jedná se o aspekty čínské kultury, které se nemění.

Pridat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit