KOŠÍK

Košík je prázdný

Poradna TČM
Připojeno on-line
Právě připojeni - hostů: 95 
Reklama
Zajímavé odkazy:
Lymfatická masáž v Praze
Čínské masáže - Praha 2
Centrum léčby psoriázy
Léčba psoriázy a vitiligo
Škola Hubnutí bez hladu.
Praha - kurzy a semináře
China Čínská cesta ke zdraví Bylinky, přírodní léky Bylinky jako lék a zdroj vnitřní energie

Bylinky jako lék a zdroj vnitřní energie

fitoterapieNa úvod bychom si měli objasnit, co to vůbec koření je. Jde o poměrně obsáhlou definici, koření je totiž součást těla rostlin, kořenů a plodů, ale může jít i například o kůru stromů, keřů a podobně. My si pravděpodobně jako koření představíme látku, která slouží k vylepšení chuti a vůně, ovšem řada koření je léčivých a dobře vonět, či chutnat, vůbec nemusejí. Koření se začalo používat v době, kdy člověk začal konzumovat maso a zpracovávat jej. První druhy koření se začaly používat již 50 000 let před naším letopočtem, to jsou ale jen odhady archeologů, první nálezy dokazují používání máku a kmínu v neolitu. Nyní se dostáváme k Číně, protože právě zde v roce 3000 před naším letopočtem vzniká první písemná zmínka o koření. Čína si toto prvenství obhájila a velkým expertem na koření je dodnes. Kromě používání koření na vylepšení chutě a vůně se ale Čína stará i o pozitivní energii koření a jeho vliv na lidské zdraví.

Co koření to legenda

Jako ke všemu v Číně, i ke koření se vážou legendy a pověsti, ovšem na rozdíl od těch našich bývají často založené na skutečné události, nebo dokonce přesně převypráví skutečný příběh se všemi drobnostmi. Koření bylo vždy ve světě bráno jako vzácnost, v Evropě především pro svoji hmotnou hodnotu a na dálném východě, hlavně pak v Číně, pro svoji energii, kterou mohou jídlu poskytnout.

Yi Yi, za dobrotu na žebrotu

slzovkaV roce 41 našeho letopočtu byl císařem generál Ma Yuan poslán do části země, kterou sužovali rebelové. Tyto skupinky loupily a ničily postupně stále více země, porazit je nebylo již na první pohled lehké, ale generál se nezalekl a proti vzbouřencům odvážně vyjel. Během válek měl ale jeden velký problém, jeho vojsko neustále sužovaly nemoci. Tyto choroby, ovšem napadaly pouze jeho vojsko, místní lidé tak často nemocní nebyli. Generál si jednoho dne všiml, že místní obyvatelé jedí plody, které na první pohled připomínaly perly, usoudil, že tohle je zřejmě důvod, proč jsou oproti jeho vojsku zdraví. Rozhodl se tedy experimentovat a tyto plody podával i svým mužům. Ti se po čase uzdravili, a aby toho nebylo málo, generál nakonec vzbouřence porazil. Kromě míru chtěl ale do svojí vlasti přivézt i tento lék a tak vzal největší vůz a naložil jej těmito plody, aby je přivezl císaři. yi yi renBěhem cesty domů si ale okolní vesničané všímali plného vozu a mysleli si, že jde o perly, tato zvěst se brzy dostala k císaři, který zuřil a myslel si, že generál zbohatl a okradl jej. Generál mu už nikdy neřekl pravdu, protože než dorazil k paláci, tak zemřel. Generálova rodina nemohla vystrojit ani pohřeb a s jeho tělem nebylo naloženo, tak jak by si generál zasloužil, proto těmto bobulím říkáme Yi Yi ren, což znamená něco ve smyslu zmařená dobrá vůle.

Bylině dnes říkáme Slzovka obecná nebo také Jobovy slzy a její plody skutečně připomínají perly. Slzovka patří k rostlinám, které lidstvo zná nejdéle. Užívá se k detoxikaci a k uzdravování vnitřností. Podle čínské medicíny, také vyhání horkost z těla, protože vyděsí vše špatné, co se v organismu nachází.

Dnes se slzovka konzumuje dvěma způsoby a to buď pražená, nebo syrová. Pražená slzovka se doporučuje jíst, pokud vás bolí svaly a klouby. Neupravená bylinka se používá v případech, kdy máte problémy se slezinou, takže průjem a podobně. Co se týče její chuti, tak je sladká, ovšem to je vše, často se o ní říká, že má fádní chuť.

Pomazánka se zeleninou a řasou:

  • 2/3 rýže
  • 1/3 slzovky

Toto množství se vaří společně s mořskou řasou (např. Kombu-urychlí vaření a obohatí pokrm o cenné minerály). Odvar se pije jako léčivý čaj. Uvařené obiloviny můžeme dále upravit např. jako "Kubu", či směs rozmixovat a použít jako základ pro pomazánku, prejt, nákyp, či smažené placičky.

Xin Yi, barbarské poupě

šácholanTato legenda již není tak konkrétní, ale i zde existují písemné důkazy, že tyto postavy skutečně žily. Legenda mluví o čínském úředníkovi, který měl rád život a život měl rád zase jeho, dokonce i jeho okolí jej přejímalo i když byl úředníkem. Jednoho dne ovšem onemocněl, nemohl se nadechnout nosem a neustále kýchal. Úředník za léčbu zaplatil téměř vším, co měl našetřené, ale jeho stav se nelepšil a tak se rozhodl odejít do hor, dýchat čerstvý vzduch. Hned první den narazil na bylinkáře, který mu okamžitě namíchal nápoj, jenž po dlouhé době uvolnil jeho nos. Úředník byl velice vděčný a bylinkáře odměnil zlatem. Bylince začal říkat Barbarské poupě, to ovšem není nic hanlivého, protože Číňané nazývali barbarem každého, kdo nebyl z jejich země.

Tato bylinka se nazývá šácholan obecný a působí protizánětlivě a úspěšně léčí, nebo alespoň mírní alergie. Číňané se ovšem na alergie dívají úplně jinak než naše medicína. My se ptáme, na co jsme alergičtí, ale Číňané se ptají proč. Důvodem je podle nich stres a špatná životospráva, která má za následek zablokování přirozených cest a následný vznik alergie díky neschopnosti organismu se bránit. Šácholan prý působí dobře na lidský organismus, dokonce existují názory, že pouhé jeho sledování nebo přičichnutí může léčit.

Jing Jie,všechno chce svůj čas

V Číně žil lékař, který neměl syna a tak do učení přijal mladíka, který se toužil stát znalcem bylinek jako on. Mladík se ale hned po pár měsících rozhodl, že je na čase začít se soukromou praxí, navzdory tomu, že jej starší lékař varoval a připomínal, že i když jde o jednu rostlinu, listy mohou mít jiný účel než kořen, se mladík rozhodl, že již rady nepotřebuje a odešel. GajowiecČerstvě po tom, co začal mladý bylinkář sám praktikovat, byl přivolán k případu chlapce, který má velkou horečku a smrtelně se potí. Mladík neváhal a podal nemocnému list z rostlinky a čekal, chlapec se ale začal potit ještě víc a málem zemřel, naštěstí byl zavolán i starší lékař, který chybu napravil a podal nemocnému kořen stejné rostliny. Chlapec se uzdravil, ale mladý lékař byl potrestán. Odtud tedy název Jing Jie, totiž koledování si o problémy.

My této rostlině říkáme Schizonepeta velkokvětá a působí proti horečce, je také součástí řady směsí, které se u nás dají zakoupit. Používá se hlavně její nať a podle čínské medicíny jde o látku, která organismus zklidní, působí kladně na nervový systém a hlavně si umí poradit s horkostí.

čínský lékařSchizonepeta velkokvětá je součástí preparátu tradiční čínské medicíny: Pilule Stříbrné pero

Lu Gen, ochlazující rákos

Legenda o lu gen, patří mezi ty pověsti o koření a bylinkách, které nám připomínají, že každý dobrý skutek najde odměnu. V Číně je tato tématika dost oblíbená a najdeme ji například v pohádkách.

Příběh mluví o malé vesničce na okraji Číny, kde se nachází pouze jeden obchod s bylinkami a kořením. V chudé části této vesnice žije žena, jejíž dítě velice trpí horečkou. Tato žena se vydá poprosit lékárníka, jestli by jí nepomohl, i když nemá tolik peněz, kolik si za lék účtuje, lékárník však odmítl a ženu vyhnal. Nebohá žena se tedy mohla jen dívat, jak její dítě umírá. Na dveře jejího domu zazvonil žebrák a prosil o jídlo. rakosŽena tedy vzala poslední rýži, kterou v domě měla a s chudákem se rozdělila a u jídla se mu svěřila se svým neštěstím, žebrák se zasmál a řekl jí, že ten drahý lék roste u každého rybníku, žena tedy neváhala a odvar z rostliny okamžitě uvařila. Dítě se uzdravilo, a tak se oné rostlině začalo říkat Oddenek rákosu.

Dle čínské medicíny se tato rostlina hodí na zchlazení organismu, především žaludku, plic a močového měchýře, také pomáhá na vyrážku, která se může objevit během nemoci. My rostlinu známe pod názvem rákos obecný, a i když se nám může zdát, že jde spíše o plevel, rákos skutečně může léčit a to dost vážná onemocnění. Příkladem může být třeba zánět spojivek, bolest vnkrku, nebo viroza.

Ge gen, hrdost jedné rodiny

Legenda se odehrává v dobách, kdy Čínu ničily útoky rebelů. Jednoho dne přepadli vesnici a rozhodli se povraždit vše živé. Vybrali si rodinu Ge a nechtěli nechat uniknout nikoho, ovšem jeden malý chlapec přesto zachoval klid a utekl do hor. Zde vyhledal bylinkáře a poprosil jej o přístřešek. Vyprávěl mu co se stalo, a také to, že on je jediný z rodu Ge a že si přeje zachovat kořeny rodu. Stařec se nad chlapcem smiloval, a aby se na jeho rodinu nikdy nezapomnělo, pojmenoval po ní svoji nejvzácnější bylinku. Její jméno tedy od teď bylo Ge Gen, tedy kořen rodiny Ge.

Tato látka léčí horečku, průjem, dále také napomáhá při bolestech v krku. Kromě toho ji Číňané staletí využívají k uvolnění svalů a především k tomu, aby napomohla k oběhu tělních tekutin, má jim dodávat životní energii a navíc ještě snižovat pocit žízně.

Ren shen, síla z kořene

Tato legenda vypraví o tom, jak Číňané objevili ženšen, povšimněte si, že název se tak úplně nezměnil a stále trochu připomíná čínské označení.

Příběh začíná v domě muže, který měl dva syny, každý den je učil chápat les, lovit a podobně. Synové se jednoho dne rozhodli, že už jsou dost velcí na to, aby na lov vyrazili sami, otec je pustit nechtěl, ale synové byli jako berani a otce neposlouchali. Na lov tedy skutečně vyrazili. Začátek byl velice úspěšný, nalovili hromadu zvířat, která by nasytila rodinu na dlouhé časy, ovšem během jednoho večera začalo sněžit a sněžilo celé týdny. Synové měli odříznuté všechny zpáteční cesty a nezbylo jim než čekat. Po několika týdnech ovšem došly zásoby a synové začali hladovět, když už byli téměř mrtví hlady, jeden z nich objevil zvláštní rostlinu. Tato rostlina měla velké a šťavnaté kořeny, které svým tvarem připomínali mužskou postavu. Synové se do nich zakousli a s úlevou zjistili, že jsou nejen dobré, ale také jim vracejí životní sílu. Takto synové žili celé týdny a až sníh roztál, vrátili se do vesnice, kde je již považovali za mrtvé. Otec byl šťastný a rostlinu nazval Ren Shen, rostlinou pro muže.

Ženšen v Číně slouží k obnovení vrozené energie a životní síly, také k posile ducha člověka, doplňuje tekutiny a působí dobře na nervový systém.

čínský lékařExtrakt kořene všehoje ženšenovéhopo tisíce let pomáhaly lidem vyrovnat se s různými chorobami a je nezbytnou součástí preparátů tradiční čínské medicíny:

She Chuang Zi, semínko z hadího lože

Příběh nás dostává do staré čínské vesnice, ve které byla objevena bylina Jarva. Tuto vesnici prý kdysi sužovaly velké nemoci, především pak jedna, která se vyvinula přímo v mor. Tato nemoc se vyznačovala tím, že nakažený se neustále škrabal a svědilo ho celé tělo, dalším příznakem byly boláky po celém těle a také to, že se choroba velice rychle rozšiřovala. Vesničané ale znali lék, ovšem nacházel se na nedalekém ostrově, který byl hustě obýván hady, několik mladíků se během epidemie rozhodlo k hrdinství a na ostrov vyrazilo, ovšem tyto chlapce již nikdo nikdy neviděl. Jednoho dne se vesnicí nesla zpráva, že se našel další odvážlivec, který se chce s ostrovem hadů utkat. Tento mladík byl ale chytrý a nejdříve požádal o radu mnišku, která mu řekla, že jedovatí hadi nesnášejí vína. Mladík tedy vyrazil a sebou si připravil i soudek vína. Na první pohled viděl to velké množství hadů, ale stačila troška vína a hadi se odplazili. Keře, které potřeboval k vyléčení vesničanů, byly doslova obsypány jedovatými a největšími hady. Chlapec tedy keř polil vínem a hadi prchli. Pomocí toho keře se vesnice vyléčila a rostlinku pojmenovala She Chuang Zi, což znamená Semínka z hadího lože.

Dle čínské medicíny je tato látka vhodná k léčení všech nemocí, které jsou parazitického původu, léčí ekzémy a ženské onemocnění. Patří k nejstarším známým bylinkám na světě a celý svět jej užívá k léčení, přesto ovšem jeho léčivá síla nebyla nikdy prokázána. Na vědu ovšem čínská medicína příliš nedá, a tak se ženšen používá k uklidnění nervové soustavy, dále také jako afrodiziakum.

čínský lékařJarva léčivá  je součástí preparátu TČM: Vložky Zi Mei Shu

Huo Xiang, vnitřní energie

Tato legenda mluví dvou ženách, které po odchodu svých mužů do války zůstaly samy. Jedna z žen ale onemocněla, a tak se ta druhá jménem Huo Xiang vydala do hor pro lék, všichni ji varovali, že je to nebezpečné, ona ale ve strachu o přítelkyni na nic nečekala a hned se vydala hledat léčivou bylinu. Po čase se vrátila, ovšem byla celá zničená a kamarádce se přiznala, že ji uštkl had, ale že má léčivou bylinu i na to. Ovšem, ještě než stačila říct cokoliv jiného, zemřela. První z kamarádek začala křičet, když lidé vtrhli dovnitř, žena jim posledním dechem řekla co se stalo, a popsala obě bylinky, aby navždy sloužily lidem, po té zemřela. Lidé tuto bylinu pojmenovali Huo Xiang, aby odvážná žena žila věčně.

Tato bylinka, kterou známe pod názvem Pačuli, Číňané používají k uzdravování žaludku a vnitřních cest energie. My ji známe jako součást vonných olejů a esencí, je poměrně vzácná a s jejím stářím roste i cena. Používá se k léčení odřenin a otoků. Navíc působí blahodárně na růst vlasů. Číňané ji používají i ke kouzlení, má prý magickou sílu, jako nic jiného na světě.

Pu Huang, Orobinec úzkolistý

Tato legenda vypraví příběh o dvou bratřích, kteří se vypravili do Pekingu složit zkoušku. Oba věděli, že z tisíce bude úspěšná hrstka, ale byli to optimisté a vyrazili. Po nějaké době ovšem zjistili, že jsou v poušti, nemají co jíst ani pít. Aby toho nebylo málo, jednomu z nich se spustila krev z nosu a tekla bez přestávky. Oba bratři se již smiřovali se smrtí, když najednou nad sebou uviděli mohutného jeřába, bratr, který krvácel, neváhal a pokřikoval po jeřábovi. Jeřáb se lekl a upustil na zem kousek jakési rostlinky. Bolestí a únavou pološílený bratr lístek snědl a krvácení najednou zmizelo. Oba bratři zkoušku úspěšně složili a své pomocníky pověřili hledáním oné tajemné rostliny. Až po mnoha letech byla rostlina nalezena, bratři jí dali jméno Pu Huang, Orobinecbylina jeřába.

Orobinec čínští lékaři používají k zastavení krvácení, napomáhání krevnímu oběhu, rostlina dále rozpouští i krevní sraženinu. Velice dobře působí i na ženský organismus, protože zastavuje nejrůznější záněty a podobně. Důvodem je dle tradic to, že orobinec svojí energii doplňuje ženské tělo a posiluje celkově organismus. Užívá se jeho pyl i samotná rostlina, může se usušit a podobně.

Sang Ji Sheng, a tak Číňané objevili jmelí

Tato legenda začíná v domě jednoho moudrého a dobrosrdečného politika, jeho syn bohužel onemocněl revmatismem. Nemoc byla tak silná, že mladík už nemohl ani vstát. Měsíce musel strávit na posteli, zatímco jeho otec obcházel snad všechny lékaře, o kterých slyšel, synovi ale nic nepomáhalo. Když už nebyla naděje, otec se dozvěděl, že 500 mil od jeho vesnice žije léčitel, kterému žádný jiný není roven. Vybral tedy svého nejsilnějšího sluhu a poslal ho na tu dlouhou túru. Sluha celou cestu běžel a tuto pouť stále opakoval. Rodina měla plný sklep bylin, ale syn se stále neléčil. Otec to nechtěl vzdát a sluhu znovu a znovu posílal za oním všemocným lékařem. Jednoho dne zasáhla vyšší moc a sluhu zmátla sněhová bouře, která jej smetla na zem po tom, co se sluha vzbudil, zjistil, že je zamotaný do koruny padlého stromu. Na koruně se mu ale něco nezdálo, protože byla porostlá jakousi zelenou rostlinou s bílými plody. Sluha si řekl, že tohle ještě nezkoušeli a navíc je na tom jeho pán tak špatně, že hůř mu nebude. Donesl tedy bylinu domů a vydal se opět na výpravu za lékařem, když se ale vrátil, zjistil, že jeho téměř mrtvý pán stojí na nohách a po něm byl žádán název rostliny. Sluha se tedy musel přiznat, rostlinu od těch dob nazývají Sang Ji Sheng, což znamená něco ve smyslu, parazit co léčí.

Dle čínských postupů a medicíny tato bylina (Ramulus Loranthi) slouží k tomu, aby vyhnala chlad z těla, dále také povzbuzuje organismus, posiluje játra, šlachy a svaly. Jmelí působí i močopudně. Číňané z této rostliny vyrábějí všemožné olejíčky a podobně, umí zpracovat každou část rostliny a proces přípravy je stovky let stejný, ovšem tajnému učení rozumí jen zasvěcení.

Yunzhi, naděje umírá naposled

Legenda vypráví příběh dvou znepřátelených království. Dlouhou dobu mezi nimi byly jen drobné neshody, které se vždycky nějak vyřešily, ovšem jednoho dne již problémy přerostly ve velký konflikt a chystala se válka. Lidé z obou království se báli, ovšem jedni míň, protože jejich vojsko bylo obrovské, měli více zásob a lepší zbroj. Válka trvala jen krátce a početnější vojsko království dobilo, hrstka vojáků, kteří přežili, utekla do hor. Byli v pasti, nepřátelé jen čekali, až se vzdají, ovšem to se nestalo. Vojáci v hoře strávili celý rok a nepřátelé, i když drancovali jejich zem, se do lesa neodvážili a stále trvali na tom, že počkají. Když už jim pomalu docházely síly a trpělivost, z lesa se vyřítili bojovníci a celou jejich slavnou armádu pobili, nepřežil nikdo, kdo by jejich království nadále škodil. Receptem na přežití se pro hrstku vojáků staly prazvláštní houby, které nikdy před tím nejedli, byly chutné a dodali jim i koňům tolik síly, aby vyhráli celou válku. Houbu tedy nazvali Yunzhi, totiž Houba královská.

Podle tradiční čínské medicíny, nám tato houba vyhání hlen z těla, zároveň s horkostí, posiluje organismus, ale také Yin ledvin. My známe Yunzhi pod názvem Koutkovka pestrá. Tato rostlina se teď hodně zkoumá, protože čínská medicína tvrdí, že je schopná bojovat proti tak velkému a mocnému nepříteli, jako je nádor. Dále také pomáhají po chemoterapii a jinému ozařování.

Wu Wei Zi, dobré srdce porazí každou nemoc

Legenda se věnuje chlapci, který onemocněl tuberkulosou a plival krev. Jeho rodiče dělali všechno možné, ale chlapci pomoct nedokázali. Navíc byli povoláni k radě vesnice, kde se rozhodovalo, jak s jejich synem vesnice naloží, jestli jej pošle po moři, nebo upálí. Vyděšení rodiče syna okamžitě sebrali a odvedli do hor. S obrovskou lítostí mu vysvětlili co se děje a nechali mu dost ovoce, aby se uzdravil a vrátil domů. Chlapec se ale nezlepšoval, naopak, už byl krok ke smrti, když se rozhodl volat o pomoc. Nedaleko se potuloval lovec, který volání uslyšel a spěchal k raněnému, když uviděl zničeného chlapce, neodvrátil zrak, zachoval se odvážně a nosil chlapci ovoce. Chlapec věděl, že to mu nepomůže, ovšem najednou se začal cítit lépe a mohl dokonce vstát, ještě nějakou dobu se krmil tímto zázrakem a pak se vrátil domů, jako hrdina, který porazil tak těžkou nemoc a do vesnice donesl vzácný lék. Chlapec ale nezapomněl na lovce, který ho zachránil a ovoce pojmenoval lovcovo ovoce, aby lidem navždy připomínalo jeho dobré srdce.

klanopraškaTato rostlina je Klanopraška čínská a používá se na , posílení vnitřností, zastavuje a snižuje horečku a následné pocení. Její velkou silou je i schopnost posílit ducha a mysl. Číňané ji nazývají i rostlina pěti chutí, protože je zároveň sladká, kyselá, hořká, slaná i pálivá, podle čínské medicíny odpovídají tyto chutě tomu, co vyžadují vnitřnosti, játra například kyselost a podobně. Z rostlinky používáme sušené plody, a bereme je jako takzvaný všelék.

čínský lékařKlanopraška čínská je součástí preparátů TČM:

 

Nemáte dostatečné oprávnění, abyste mohl(a) přidat komentář.