Čínské bonsaje, miniaturní zázrak přírody

Dnes již nejde o žádnou novinku a s bonsají se snad setkal každý z nás, protože je nabízena v různých hypermarketech, zahradnictvích a podobně. Málokdo ovšem ví, že ještě před deseti či patnácti lety šlo o něco neznámého, u nás neexistovala skoro žádná literatura o těchto skvostných rostlinách. Bonsai je malý zakrslý stromeček, který pochází z Číny. Číňané byli první, kteří se pokusili o vytvoření miniaturních stromečků a naučili se pěstovat je v miskách.

Dnes již nejde o žádnou novinku a s bonsají se snad setkal každý z nás, protože je nabízena v různých hypermarketech, zahradnictvích a podobně. Málokdo ovšem ví, že ještě před deseti či patnácti lety šlo o něco neznámého, u nás neexistovala skoro žádná literatura o těchto skvostných rostlinách.

Bonsai je malý zakrslý stromeček, který pochází z Číny. Číňané byli první, kteří se pokusili o vytvoření miniaturních stromečků a naučili se pěstovat je v miskách. 

Z Číny se pak toto umění dostalo téměř do celého světa a nakonec i k nám. A důvod pěstování? To vám řekne každý pěstitel, pro někoho je to meditace, pro někoho jediný možný způsob jak se přiblížit matce přírodě, a někoho to jen prostě baví. Každopádně jde o netradiční činnost, která byla v minulosti prohlášena i za svatou.

 

A opět se pere Čína s Japonskem

Pěstování bonsají si neustále připisují Japonci, dokonce i největší a nejšikovnější mistři tohoto umění pocházejí z Japonska. Přesto je ale dokázáno, že to byli Číňané, kteří poprvé vytvořili miniaturu krajiny, tak proč se tomuto umění říká japonské? Odpověď je jednoduchá, protože cesta bonsají byla dlouhá a stylů pěstování je mnoho. Pravdou je, že Čína měla v šestém století našeho letopočtu na Japonsko velký vliv, takže bylo otázkou času, kdy se i do Japonska dostane umění pěstování bonsají. Japonci se ale čínskému umění nepřizpůsobili, právě naopak, zjednodušili většinu technik a ještě více je propracovali, zřejmě díky nim se dnes pěstitelem bonsají může stát každý, kdo má chuť a trpělivost.

 

Bonsai vás mohla i popravit

Legend o tom, jak tato rostlina vznikla, je opravdu hromada, všechny se ale shodují v jedné věci. První člověk, který si přál vytvořit miniaturní zahradu se stromy, byl určitě Číňan. Jedna z legend hovoří o císaři, který vládl kolem roku dvě stě před naším letopočtem. Tento císař byl tolik uchvácen svojí zemí a svým císařstvím, že se rozhodl vytvořit přesně takové rovnou pod svým domem. Podle pověstí přebudoval a zařídil císařskou zahradu přesně podle své země, byly zde kopce, hory, řeky a především stromy, nechybělo ani zmenšení paláce a podobně. Šlo o vskutku jedinečné dílo, hodné boha, takže pokud by se takový výtvor našel někde jinde než pod císařským oknem, znamenalo by to pro výtvarníka okamžitou smrt. Císař totiž v aktu napodobení své zahrady viděl zradu a následný pád svého císařství. Jiné legendy hovoří, že bonsaje se zrodily zároveň jako bohové, protože něco tak dokonalého prý nemohlo vzniknout lidskou rukou.



Ať již bonsaje vznikly jakkoliv, první důkaz byl nalezen roku 1972 v hrobce císaře Zhang Huai, kde se našla první malba bonsaje, která pochází až ze sedmého století před našim letopočem.

Když nemůže hora za Mohamedem, musí Mohamed za horou

Dalším populárním vysvětlením pěstování bonsají je i legenda o nemocném císaři. Tato legenda se vypráví především v Číně a Japonsku s tím, že každý národ ji považuje za svou. Příběh bonsaje probíhá v době, kdy zemi vládl moudrý a mocný panovník, tento panovník miloval přírodu a stromy, jednoho dne ale bohužel onemocněl a stromy mu nevýslovně chyběly, a tak se jeho rádcové rozhodli, že vyšlechtí malé stromky, které umístí panovníkovi do pokoje, a tak se i stalo. Císař se uzdravil a prohlásil pěstování bonsají na svatou činnost.

 

Prababička čínská bonsaj

I mezi bonsajemi najdeme ty nejstarší, oproti nám lidem se ale bonsaje dožívají mnohem vyššího věku. V Japonské zahradě u císařského paláce Kokjo v Tokiu se nachází nejstarší bonsai, která se dožila neuvěřitelných čtyři sta padesáti let.

 

Kus Číny ve vašem domě

Pokud patříte k lidem, kteří by si chtěli všechno vyzkoušet na vlastní kůži, tak byste se určitě neměli bránit pěstování bonsají. Na úvod je potřeba říct, že ti méně trpěliví by se měli připravit na to, že pěstování této rostliny je velice zdlouhavý proces, plný titěrné práce.

Bonsaj se dá pěstovat více způsoby. Pokud si zvolíte pěstování ze semínka, vyberete nejdelší a nejnáročnější proces, na druhou stranu si můžete již od začátku bonsaj nasměrovat vaším směrem.

Pěstování bonsají vám může zabrat i celý život, naštěstí byly vyšlechtěny odrůdy, u kterých se celý proces urychlí. Ortodoxní pěstitelé bonsají mnohdy tyto odrůdy zavrhují a nazývají je falešnými bonsajemi. Pravdou je, že jsou od ostatních stromků k nerozeznání, jen jsou jejich genetické informace upraveny tak, že se jim lépe tvarují větve, nemusíte tolik zastřihovat jehličí a podobně. K těmto druhům patří například javor nebo toulec.

 

Harmonie? V Číně vždy!

Samotné slovo bonsai v sobě skrývá spoustu významů, a každý si jej může vyložit podle libosti. Někdo tvrdí, že to znamená doslova co nejmenší zmenšenina velkého stromu, někdo zase, že je to spojení slova rostlina a miska.

Harmonie znamená pro Čínu vše, obzvlášť v historii se všechno včetně válek, svateb a podobně, zakládalo na určité harmonii nebo principu, příklad může být třeba princip pěti barev, který se dá aplikovat na lidské povahy, na přírodu a tak dále. U bonsají tvoří základní harmonii samotná rostlinka, miska i substrát. Tyto tři věci by měly být v dokonalé harmonii a působit tak, jako by bonsaj rostla v přírodě bez zásahu člověka. Tato harmonie je to nejdůležitější, co každý pěstitel bonsají má, vypěstovat stromeček není zas tak složité a existuje spousta webů a knih, které vám poradí. Umění vložit bonsaj do principů harmonie ale spousta pěstitelů postrádá a říká se, že přichází s věkem jako moudrost.



Důkazem je i to, že i když se u nás bonsaje pěstují už pár let a pěstitelů je celá řada, naše bonsaje se nedají srovnat s těmi Japonskými. Naši nejlepší rostlinku by se v Japonsku ani neodvážili vystavit. Princip harmonie se v Japonsku předává z generace na generaci a toto tajemství si každá rodina střeží, takže je jasné, že existuje ještě spousta fint, jak pěstování ulehčit.

Bonsaje určují i postavení

U nás Evropanů jde sice jen o koníček, ovšem v asijských zemích jde o každodenní styl života a pěstování je zároveň rituálem. Pěstování dobrých bonsají zabírá i mnoho času. Smutným faktem je, že v Asii jsou sociální rozdíly velice patrné, takže ne každý má čas na to, aby si pěstoval malé stromečky pro radost. V Asii platí, že čím větší zahradu a více bonsají máte, tím lepší život žijete. Je naprosto normální, že když se dívka chce vdát, mohou se její rodiče zajít podívat na ženichovu zahradu a bonsaje. A důvod? Jak se muž chová k bonsaji, tak se bude jednou chovat ke svojí ženě.



Jako všechno čínské a japonské, i zahrady potřebují čas. Tohle je záležitost, kterou my Evropané asi nikdy nepochopíme, protože jsem ovlivňování západním myšlením a život se snažíme přeplnit vším možným. V Číně je tomu naopak, pravidla ohledně zahrad jsou daná a zařídit takovou skutečnou zahradu trvá pár let, zajistit, aby zahrada měla ducha, trvá i stovku let.

Trpí bonsaje?

Již od začátku pěstování bonsají se setkáváme s názory, že jde o postup, při kterém strom trpí. Někdy se dokonce říkalo, že čím více strom ničíme a ubližujeme mu, tím více je to bonsai. Důvodem těchto spekulací je nedostatek informací. V Japonsku a Číně je jasné, že strom nijak netrápíme, naopak zahradníci bonsajím věnují celý život a dělají vše, aby jejich stromečky prosperovaly.

 

Výběr misky, základ úspěchu!

Spousta lidí si myslí, že výběr misky je založen na tom, že se snažíme vypěstovat stromek v co nejmenší misce, takže jej trápíme nedostatkem prostoru a on pak roste pomaleji. Toto tvrzení je nesmysl, musíme dát bonsají dostatečně velký prostor na kořenový systém, protože pokud tak neučiníte, bonsaj vám neporoste nebo dokonce zaschne. Při výběru misek platí od pradávna jedno pravidlo. Miska musí podtrhovat přirozenost celého stromku, nesmí být jako pěst na oko. Misku si můžeme vytvořit z čehokoli, z rozbité vázy nebo ji můžeme zakoupit ve specializovaných obchodech.

Myslíte, že mají stromy duši?

V asijských zemích se tento názor předává z generace na generaci a nahlíží se na něj téměř jako na fakt. My jsme takhle daleko zatím nedošli, ovšem i přesto existují i u nás lidé, kteří chodí do lesa čerpat energii, svěřují se stromům a podobně. Existuje spousta teorií o tom, že stromy nám rozumí a reagují na naše podněty. Příkladem je spousta příběhů, které vypraví o pěstiteli, který si pod stromem stěžoval, že ještě jeden rok bude tak malá úroda a strom půjde k zemi. Dalších deset let pak strom rodil více než kdy jindy. Takové historky se vypráví i u nás, ovšem v Číně je tohle realitou, stromy zde mají skutečnou duši a lidé si jich váží. I proto se v každé rodině najde někdo, kdo bonsajím obětuje život, upravuje je, medituje u nich a podobně.

 

I divoká zvěř v lese si vyrábí čínské bonsaje

Mezi pěstiteli je uznávaným způsobem získávání bonsají i sběr takzvané Yamatori. Yamatori je strom, který volně rostl v přírodě, ovšem díky tomu, že jej často okusovala zvěř a postupně tak zkracovala a ohýbala větve, vytvořila zajímavou bonsaj, která má tenký zohýbaný kmen a hustě rozvětvenou korunu.



Tak co, už máte také nutkání pořídit si další bonsaj?