Poradna TČM
TEST zdraví
Zjistěte svůj zdravotní stav
Test zdravotního stavu on-line
Připojeno on-line
Právě připojeni - hostů: 100 
Reklama
Zajímavé odkazy:
Lymfatická masáž v Praze
Čínské masáže - Praha 2
Škola Hubnutí bez hladu.
Praha - kurzy a semináře
China Škatule zajímavostí Velká čínská zeď plná kostí a mrtvol?

Velká čínská zeď plná kostí a mrtvol?

Velká čínská zeď vznikala po dobu více než 1800 let. Počátek má v provincii Che-pej na hranicích Číny a Mandžuska a konec na západě v provincii Kan-su na pokraji pouště Gobi, kudy kdysi pokračovala Hedvábná stezka dále k západu. První čínský císař Čchin Š'chuang-ti zeď stavěl proti dobyvatelům ze severu. Dal zbořit zastaralé obranné systémy a zeď měla sloužit jako obrana proti barbarům. Během let však fungovala spíš jako pozemní komunikace než obranná stavba vzhledem k hornatému terénu okolo. V pravidelných intervalech jsou rozmístěny strážní věže, ze kterých se v případě nebezpečí vysílalo varování pomocí kouřových signálů.

Na stavbě zdi údajně pracovala pětina čínské populace, byly nasazeny statisíce lidí, mnoho zajatců a trestanců. Doprava potřebného materiálu nebyla vůbec jednoduchá. Množství kamene, hlíny, dřeva a vápna nosili dělníci většinou na svých ramenou a zádech. V zimě se země polévala vodou, tak se na cestách vytvářel led, po kterém se kamenné bloky posunovaly či táhly. Dále se využívalo jednoduchých strojů, dřevěných pák či kladkostrojů. A konečně za třetí se využívala zvířata, kozy a osli.

Přestože je dnes Velká čínská zeď obdivovanou turistickou atrakcí a jedním z divů světa, v čínské mytologii se jedná o stavbu vysloveně negativně chápanou až prokletou. Existuje legenda, že zeď je přímo zpevněna kostmi dělníků, kteří při její stavbě zahynuli. Staré příběhy dodnes vzpomínají na utrpení starověkých dělníků při stavbě Velké zdi. O stech a tisících mladíků pohřbených v základech, i o jejich dívkách, marně na ně čekajících. Možná i proto bývá zeď nazývána také „Zdí slz“, nebo „Nejdelším hřbitovem na světě.“

Nejslavnější legendou je pověst o paní Meng-Ťiang. Tři dny po svatbě povolali jejího muže na nucené práce na Velké zdi. Když přišla zima, putovala Meng-Ťiang sta a sta kilometrů, aby manželovi přinesla teplé oblečení. U cíle zjistila, že její muž zemřel a z rozkazu císaře bylo jeho tělo zazděno, žena plakala den a noc a její žal byl tak hluboký a nářek tak hlasitý,že Velká zeď pukla a propustila ostatky jejího muže, které Meng-Ťiang odnesla na pohřebiště předků. O její věrnosti se dozvěděl císař a chtěl ji poznat. Když uviděl její krásu, zatoužil po ní a rozhodl se s ní oženit. Protože žádná žena se nemohla protivit přání samotného císaře, souhlasila pod podmínkou, že pro jejího muže nechá postavit vysoký oltář u moře. Při svatebních obřadech Meng-Ťiang vyšplhala na oltář, kde se otevřelo její srdce a vmetla císaři do tváře všechnu jeho krutost. Po té s ostatky svého muže skočila do moře.

Další legendou o věrné lásce vztahující se ke stavbě Velké zdi je legenda o Vdovské věži. Ta se nachází poblíž Chuang Ja Kuan, říká se, že při budování této části přišlo o život dvanáct vojáků a ve chvíli, kdy se to jejich ženy dozvěděly, puklo jim srdce v ten samý okamžik. Na počest mužů byla postavena věž a srdce jejich žen tam byla zazděna, prý za tichých nocí je slyšet jejich tlukot.

Další, naštěstí trochu usměvnější legenda, se vztahuje k průsmyku Jiayuguan. Vypráví o dělníkovi Kchaj-čanovi, velmi zběhlém v aritmetice, který vypočítal, že na stavbu zdi v průsmyku bude zapotřebí 99 999 cihel. Dozorce stavby mu ale nevěřil a řekl, že pokud se splete, i o jedinou cihlu, přidá všem dělníkům po třech letech těžkých prací. Po dokončení stavby opravdu zbyla jedna jediná cihla a zlý dozorce byl připraven dělníky potrestat, jak slíbil. Ale Kchaj-čan neztratil duchapřítomnost a s vážnou tváří oznámil, že cihlu položila na místo jakási nadpřirozená bytost, aby stavbu podepřela, a že se s ní tudíž nesmí v žádném případě ani pohnout. A tak cihla zůstala na místě a nikdy se s ní nehnulo. V průsmyku Jiayuguan ji můžete nalézt dodnes.

Neméně oblíbeným příběhem je legenda o místě zvaném Si-Feng-Kchou, Setkání šťastných úst v provincii Che-Pej, místním lidem dobře známá. Kdysi velmi dávno se jeden voják dlouho nevracel domů, jeho otec, skoro šílený žalem, ho hledal po celém kraji. Když vystoupal na kopec nazvaný Son-ting, uviděl svého syna, jak sedí pod stromem a svačí. Oba byli tak šťastní a smáli se tak náramně a tak od srdce, že oba zemřeli od smíchu. A tak bylo toto místo přejmenováno na Setkání šťastných úst.

A nakonec nepřijde další legenda, ale událost z roku 2009, kdy se pro mladé čínské manžele návštěva Velké čínské zdi stala doslova osudnou. Manželský pár, teprve rok po svatbě, se poblíž Pekingu pokoušel vylézt na neopravený úsek zdi, po úderu blesku spadl z asi padesátimetrové výše na zem. Přivolaní záchranáři už pouze konstatovali jejich smrt.

Turisty je nejvíce navštěvován úsek mezi Pekingem a mořem, který je samozřejmě nejlépe udržován a je snadno dostupný dopravními prostředky. Málokterý člověk prošel celou délku zdi.

Velká čínská zeď zůstává dodnes ukázkou pozoruhodných lidských schopností, píle a velké vytrvalosti.

Pohled na Velkou čínskou zeďČínská zeď při západu slunceSetkání s touto megalomanskou stavbou vám zůstane nadosmrti vyryto v pamětiČínská zeď v ziměČínská zeď - pohled seshoraVelká čínská zeďVelká čínská zeď v nociČínská zeď se dostala na novodobý seznam sedmi divů světaVelká čínská zeďNa Velkou zeď jsou Číňané právoplatně pyšníTaké byste se prošli?Ponurá a zvláštní, taková je Velká čínská zeďČínská zeď je skutečně skvostná a velkolepáVelká zeď za soumrakuV některých místech se Velká zeď tyčí do obrovských výšek 

Nemáte dostatečné oprávnění, abyste mohl(a) přidat komentář.