Kalendář akcí

 13 - 13 

dubna 2019

kurz Výživa podle Tradiční čínské medicíny

Kurz o přirozeném přístupu ke stravě, prevenci nemoci a hubnutí z hlediska čínské medicíny. Délka jeden vikend. Praha.

číst dál ...

 

13 dubna 2019

Seminář Hubnutí je radost

Seminář o zdravém stravování a hubnutí z hlediska čínské medicíny. Délka 2 hodiny. Praha.

číst dál ...

 

KOŠÍK

Košík je prázdný

Poradna TČM
Připojeno on-line
Právě připojeni - hostů: 87 
Reklama
Zajímavé odkazy:
Lymfatická masáž v Praze
Čínské masáže - Praha 2
Centrum léčby psoriázy
Léčba psoriázy a vitiligo
Škola Hubnutí bez hladu.
Praha - kurzy a semináře
China Škatule zajímavostí Svatební obřady v Číně

Svatební obřady v Číně

Svatební obřady v Číně První zmínky o čínských svatebních obřadech, tak jak je známe dnes, pochází již z období 400-200 před Kristem. Tomuto období se říká Období válčících států. Bylo to v době, kdy se Čína skládala z velkého množství malých států, které byly řízeny jednotlivými šlechtickými rody. V tomto období vznikalo mnoho konfliktů, ale i spojenectví. Na konci války zbylo pouhých sedm států. V této době byly napsány důležité knihy. Kniha obřadů, Kniha etikety a ceremonií a Baihu Tong, tato trojice knih definovala takzvané Tři úmluvy a Šest obřadů, které byly ve svatebním obřadě nutné. Avšak už v té době byl rituál tak komplikovaný, že musel být ještě za Období válčících států značně zredukován. Co zůstalo stejné napříč věky, jsou hlavní cíle manželství. Svatba vždy sloužila ke spojení dvou rodin a rozšíření rodiny o potomky. Je tedy logické, že se struktura svatebních obřadů nejvíce rozvinula právě v Období válčících států, kdy byly svatby způsobem jak posílit moc a pozici na bojišti. Dalšími prvky, které se od vzniku nezměnily, je projevení úcty k rodičům a předkům, která vyplývá ze zavedeného kultu předků, který je v Číně velice rozšířený. Na svatbě je důležité provést obřady, které žehnají novomanželům plodnost a bohatství. Ve starověku byl samotný obřad rozdělen do několika menších úkonů.

Prvním aktem, který musel být proveden, byl akt samotného požádání o ruku. Toho se tradičně ujímala rodina budoucího ženicha. Hlavní slovo měla při zásnubách vždy rodina.  Manželství bylo pro rodinu důležité, šlo o pokračování pokrevní linie a spojení dvou rodin, proto to byli rodiče, kdo vždy musel svatbu schválit. Pokud rodina ženicha uznala jeho vyvolenou, jako tu pravou, vyslala emisara, který sebou nesl hodnotné dary pro rodiče Tradiční svatební nosítkabudoucí nevěsty, ten si měl vyslechnout, jak se na tento návrh tváří rodina nevěsty. Pokud rodina dívky souhlasila, zanesly se do úředních dokumentů informace o narození dívky. Tyto dokumenty pak rodina ženicha umístila na oltář předků na tři dny. Pokud se za tu dobu neobjevila žádná špatná znamení, jako je ztráta majetku, nebo roztržky, rodiče mohly odnést informace astrologovi, který podle konstelací určil, zda se k sobě ženich s nevěstou skutečně hodí. Pokud ano, rodina ženicha předala papír s narozením dívčiným rodičům a proces se rozběhl nanovo. Pokud i ze strany dívčiných rodičů nedošlo k žádným problémům, mohlo se přejít k setkání rodin tváří tvář. Tam se rodiny navzájem mohly poznat, zjistilo se, z jakých poměrů pochází, jaké mají vzdělání a osobnost. Pakliže si všichni vyhovovali, dostali chlapec i dívka povolení k zásnubám.  Před zásnubami samotnými bylo třeba ještě vyřešit kolik se do svatby investuje, jaké dary se nakoupí a podobně. Poté se vyzvala rodina nevěsty, aby vybrala šťastné datum svatby. To je velice důležité i v moderní době. Dodnes Číňané najímají astrology, aby pro svatbu vybrali vhodný termín a hodinu. Pokud se z nějakého důvodu svatba neuskuteční, musí pak čekat na další příležitost i několik let. Rodina ženicha předá rozličné dary, nesmí chybět Drak, symbolizující muže a Fénix, symbolizující ženu. Také zásnubní dort, víno, tabák, cukr a drůbež, co bylo téměř nejdůležitější, byl dar čaje, který byl v minulosti vysoce ceněn. Rodina nevěsty naoplátku darovala oblečení a jídlo. Nevěstina rodina zásnubní dort poté rozdělila a poslala přátelům a příbuzným jako oznámení a pozvánku na svatební hostinu. Počet kousků dortu se odvíjel podle vztahu k rodině, sociálního statusu, stáří a dalších náležitostí. Do této doby se pravděpodobně nevěsta neviděla s rodinou svého nastávajícího.  Několik dní po předání zásnubních darů poslala rodina nevěsty ženichovi věno, které se skládalo z mnoha důležitých a praktických věcí. Kromě toho zde figurovaly i klasické čínské mince štěstí navěšené na niti, které symbolizovaly štěstí.

Svatební dort štěstíNásledoval zajímavý zvyk, kde byla nevěsta separována od veškerého dění. Nemusela se podílet na běžných domácích pracích a žila pouze se svými nejbližšími přáteli v oddělené části domu. V tomto období zněly domem tesklivé písně, a obyvatelé se rmoutili a tesknili nad tím, že nevěsta odchází z domu. Den před svatbou se připravovalo svatební lože. To zajišťovala rodina ženicha.  Vše se muselo připravit v hodinu štěstí. Do ložnice se přinesla nově zakoupená postel, kterou přinesli přátelé nebo sluhové. Poté se na ní sezvaly děti, ty měly přinést ženichovi s nevěstou plodnost. Čím víc dětí bylo na posteli, tím lépe pro celou rodinu. Pro stejný účel se celá postel posypala symboly lásky a plodnosti. Datlemi, lotosovými semínky, pomeranči a jiným ovocem. V samotný den svatby bylo též několik předsvatebních rituálů. Nevěsta podstoupila rituál česání vlasů Shang Tou a ženich rituál Jia Guan. Rituál Shang Tou začínal za rozbřesku. Nevěsta se vykoupala ve speciálně ovoněné vodě, tato koupel byla očistného charakteru, měla nevěstu zbavit všeho zlého a také . Poté jí žena pro štěstí začala oblékat, přitom jí žehnala štěstí a vlasy jí upravila tak, jako je nosí vdané ženy. Když byl obřad Shang Tou ukončen, nevěsta mohla konečně vyjít ze svého pokoje.  Rituál Jia Guan probíhal následovně. Ženich poklekl před oltář předků a otec mu dal na hlavu zdobenou čapku. Poté se ženich uklonil oltáři i svým rodičům a ostatním členům rodiny. Oba rituály symbolizují stejnou věc, dovršení dospělosti. Pár je oblečen do rudé barvy, která symbolizuje štěstí.

Svatební hostinaDům ženicha začal tradičně dávat hlasitě najevo, že bude svatba. Ze zahrady řinčela pyrotechnika, bylo slyšet duté zvuky bubnů a zvonění gongu. Ženich byl v čele procesí, spolu s ním šly děti, které měly stejně jako i v předešlých případech, zajistit hojnost synů. Průvod mířil k domu nevěsty, kde čekali i její rodiče. Žena pro štěstí vzala nevěstu do nosítek. Dav začal házet rýži a papír, aby skryl nevěstu před zlými duchy. Aby se duchové zcela rozptýlili, vypouštěla se pyrotechnika, která, jak se věřilo, duchy plašila. Nevěsta byla tradičně nesena v hojně zdobených nosítkách a doprovázena muzikanty, nosiči a tanečníky. Nosítka byla opatřena velkým kovovým zrcadlem, které mělo odvracet veškeré zlo a chránit ji, byla také celé pokryta závěsy, tak aby neviděla nevěsta ven. Zabránilo se tak tomu, aby nevěsta spatřila z nosítek nějaké špatné znamení, kočku, vdovu nebo studnu. Před nosítka házel průvod fazole, nebo obilí, jako symbol plodnosti. Průvod opět zamířil k domu ženicha. Tam se rozvinul rudý koberec, aby nevěsta nemusela stoupat na holou zemi. Když nevěsta vstoupila do domu ženicha, zapálila sporák, aby zahnala zlé duchy z domu a služebnictvo nasypalo rýži pro štěstí do síta v blízkosti nevěsty. Po této ceremonii mohl konečně ženich sundat rudý závoj z tváře nevěsty a pohlédnout jí do tváře.

Tradiční čínská svatbaOproti předešlým ceremoniím byla samotná svatba velice jednoduchá. Nevěsta se ženichem byli přivedeni před rodinný oltář, kde vzdali hold Nebesům, Zemi, předkům a Tsao-Chunovi. Rodičům byl nabídnut čaj s dvěma lotosovými semeny. Slovo lotos zní v čínštině stejně jako rok, semeno a dítě. Proto se věřilo, že takový čaj pomůže rozšířit rodinu o nové potomky. Samotný čaj byl zvláštním způsobem slazen, tento cukr representoval vřelé vztahy mezi rodinou a nevěstou, která se měla stát její součástí.  Poté se nevěsta a ženich vzájemně uklonili a napili se oba vína ze stejného poháru, nebo pojedli sladkost ve tvaru kohouta. Novomanželé se poté odebrali do Svatební komnaty, kde popíjeli víno a med svázané rudou stužkou. Samotný svatební den byl završen velkou hostinou, ta byla pořádána odděleně pro rodiče a přátele ženicha a nevěsty. Na hostině seděli ženy a muži odděleně. Existovalo několik uznávaných průběhů hostiny. Někdy šlo o jednu velkou hostinu, pořádanou v den svatby, ale stávalo se, že byla i série několika hostin v průběhu několika dní. Smyslem hostiny bylo symbolicky završit spojení dvou rodů. Den po svatbě musela nevěsta brzy vstát a vzdát úctu předkům. Poté mohla být představena příbuzným a přátelům rodiny ženicha. Před každým příbuzným musela pokleknout, ten jí dal . Poté dostala od své tchýně a tchána nový rodinný titul.

Vyobrazení svatby v tradičním uměníV dnešní době už tyto neuvěřitelně složité procedury nikdo nevyžaduje, už v době vzniku byly zjednodušovány a dnes se samotný obřad blíží našemu pojetí.  V minulosti byly dívky pasivní, nebylo jim dovoleno navštívit domov budoucího manžela, nyní je situace jiná. Nevěsta často v doprovodu svých rodičů jde navštívit rodinu budoucího manžela, aby se informovala o sociálním statusu rodiny, charakteru a dalších . Odpadá tedy posel, který v minulosti zprostředkovával komunikaci mezi rodinami.  Samotný obřad probíhá v domě rodičů ženicha, kam odchází nevěsta bydlet, proto se obřadu neúčastní rodina, ta truchlí, že jejich dcera opouští domov, na rozloučenou jí dá rodina peníze, které si nevěsta připne pod svatební šaty, jako . Nevěsta jde pak jen v doprovodu družiček. V dnešní době už se nosítka nepoužívají, místo toho se zdobí drahá auta rudými stuhami. Číňané ale nezapomněli na své esoterní tradice, i dnes je datum svatby nesmírně důležité. Za nešťastné se považuje číslo 4, naproti tomu číslo tři a šest je považováno za nejšťastnější. To platí i v tradici Feng shui. Čím vícekrát se číslo opakuje, tím lépe. V čínské kultuře to znamená hromadění bohatství, majetku, kariérní růst, ale i štěstí jako takové. Proto je časté, že se čeká na svatební den celé dlouhé měsíce.  Proto se podepisuje svatební smlouva dopředu. Od té doby jsou už snoubenci oficiálně manžely a mohou spolu začít bydlet, věří se však, že pokud v této době nevěsta otěhotní, znamená to velké neštěstí.  Od podepsání smlouvy, která je závazná, se začíná pilně pracovat na přípravách na svatbu, které jsou i dnes velice honosné a drahé. Nyní se pro tyto účely najímají specializované svatební agentury. Až den před svatbou se do celého procesu zapojuje rodina. I dnes e zapalují ohňostroje a jiná zábavní pyrotechnika, která má odehnat zlé duchy.  Většina nevěst chodí i dnes v tradičním rudém úboru, ale i do Číny pronikají západní tendence, a tak se občas oblékají i do tradičních západních šatů. Svatba i dnes symbolizuje splynutí Jin a Jang, tedy dvou protikladů, který utvoří harmonii. Sňatek se doporučuje uzavřít do 28 let u mužů a 25 let u žen.

Symbol, který provází svatby

Symbol, který provází svatby již od nepaměti, je takzvaný Symbol dvojího štěstí Xi. Ten se vyrábí z rudého papíru a umísťuje na oči páru.

symboly stesti7Tento zvyk je znám již z dynastie Tang, kde se k němu váže legenda o mladíkovi, který pospíchal do císařského paláce složit velice důležitou zkoušku. Jenže jak pospíchal, tak onemocněl. Naštěstí jej našel doktor. Ten měl krásnou dceru a spolu o mladíka obětavě pečovali, až se zcela vyléčil. Při své rekonvalescenci se mladík zamiloval do lékařovy dcery, jenže musel odejít, aby stihl zkoušku. Lékařova dcera lásku opětovala a tak mu sdělila verš, který si měl zapamatovat, aby na ni nezapomněl a vrátil se. Mladík úspěšně díky verši, který mu jeho milá dala, zvládl těžkou císařovu zkoušku a získal vysoký post na císařském dvoře. Rychle se vydal za svou milou. Pár se vzal a z vděčnosti vystřihl Symbol dvojího štěstí a pověsil na zeď.

Nemáte dostatečné oprávnění, abyste mohl(a) přidat komentář.