Moruše

Morušovník bílý, latinsky Morus alba, je statný listnatý strom řadící se do čeledi Morušovitých (Moraceae). Uvedená čeleď čítá více jak 15 různých druhů morušovníků. Morušovník bílý pochází ze severní Číny, kde ve svých přirozených podmínkách dorůstá do výšky až 20 metrů, obvykle však okolo 15 metrů a méně. Korunu má kulatou, může být až 10 metrů široká.

MorušeMorušovník má v dospělosti šedohnědý, podélně rozpraskaný kmen a tenké, hladké větve, na nichž vyrůstají střídavé, na povrchu lesklé, celistvé nebo nepravidelně členěné listy, okrouhle vejčitého tvaru. Tento zajímavý strom kvete v období od května do června a to jedno nebo dvoudomými květy. Samčími květy jsou 1,5 až 3 centimetrů dlouhé, světle zelené jehnědy a samičími 0,5 až 1 centimetr velké, světlezelené hlávky. Plodem jsou pak 1 až 2,5 centimetrů dlouhé nažky obalené zdužnatělými bílými nebo zelenkavě-bílými okvětími, kterým se říká moruše a objevují se na stromě koncem července až začátkem srpna.

Moruše svým vzhledem připomínají plody ostružiníku. Ve své zralosti se moruše zbarvují do červené až červenočerné, mohou ovšem zůstat i bílé nebo zelenkavě-bílé.

Střípky z historie morušovníku bílého

Původně se morušovník pěstoval především pro své listy, které byly potravou larev bource morušového (Bombyx mori) – živočicha, jehož zámotky sloužily a dodnes slouží pro výrobu pravého čínského hedvábí. V Číně byla výroba pravého hedvábí po dlouhá staletí přísně střeženým tajemstvím. Dle legendy se o to, aby bylo toto tajemství prozrazeno, postaral jeden jistý mnich, jenž housenky propašoval za hranice Číny. Díky tomu se pravé hedvábí nyní vyrábí po celém světě. Pro zajímavost: Zralé plody morušovníku se v Číně dříve využívaly k přibarvování vína nebo k ochucování sladkých pokrmů.

Morušovník lze pěstovat i v České republice

Morušovník poznáte na první pohledMorušovník bílý (Morus alba), morušovník červený (Morus rubra) a morušovník černý (Morus nigra) lze pěstovat i v našich klimatických podmínkách. Pro jejich pěstování jsou ideální nížinné a dostatečně teplé polohy, chráněné před větrem a výhřevné, dostatečně propustné půdy. Průměrná roční teplota by se měla pohybovat nad 8 °C. Velkou výhodou je to, že morušovníky jsou mrazuvzdorné dřeviny a krátkodobě snesou pokles teploty až na hranici -35°C. Vhodné jsou roubované stromky, které plodí třetím rokem po výsadbě. Dopřejete-li morušovníkům to, co žádají, odměnou vám budou nejen zajímavé květy, ale také příjemně sladkokyselé plody plné vitamínů, minerálů a stopových prvků.

Zralé plody lze konzumovat syrové, připravit z nich džem, kompot, šťávu anebo také výborné víno. Upozornění: Plody obsahují velmi účinné přírodní barvivo, které se těžko odstraňuje z rukou i oděvu. Proto je vhodné při práci použít ochranné rukavice a vhodný oděv.

Načervenalé plody morušeBěhem sklizně je vhodné pod morušovník umístit dostatečně velkou plachtu a se stromem zatřást. Tímto způsobem si značně usnadníte jejich sběr. Stromy není vhodné sázet v těsné blízkosti domů nebo komunikace, jež by mohly padající plody znečistit.

Ideální je, pokud tyto dřeviny vysadíte na volné prostranství, v dostatečné vzdálenosti od ostatních dřevin a rostlin, jež by bránily kořenům morušovníků v jejich růstu.

Díky latexu obsaženému v kůře i větvích, jsou morušovníky odolnými dřevinami, které mají vysokou schopnost regenerace. Dobře snáší i velká poranění dřevnatých částí.

Morušovník bílý a jeho použití v tradiční čínské medicíně


Morušovník bílý, čínsky Sang (唱) nebo Jing Sang (京生), má v tradiční čínské medicíně dlouholetou tradici. Šťáva z jeho plodů (čínsky zvaná Sang Shen) se využívala jako antibakteriální, močopudný, tonizující a projímavý prostředek, který sloužil také k uvolňování hlenů a mírnění kašle, snížení horečky, léčbě vysokého krevního tlaku, nádorů a zánětů žaludku. Šťáva z plodů také snižovala následky hadího uštknutí a mírnila epileptické záchvaty a závratě.

Plody morušovníku lákají už svým vzhledem, připomínají totiž malinyKůra (Sang Ba Pi) a větve (Sang Zhi) se zase používaly jako projímadlo, při záduše, otocích, vysokém krevním tlaku nebo jako prostředek sloužící ke snížení vysoké hladiny cukru v krvi. Listy morušovníku (Sāngyè) léčily otoky dolních končetin, mírnily horečku a migrénu.

Také snižovaly hladinu cukru a pomáhaly léčit onemocnění slinivky břišní. Zevně se používaly k výplachům hrdla postiženého zánětem.

Účinné látky obsažené v plodech morušovníku

V dnešní době se nejčastěji pro své léčebné účinky používají plody a listy morušovníku bílého, které obsahují kromě proteinů, pektinů, cukrů, tuků, tříslovin, hořčiny, flavonoidů (např. morusin) a sacharidů také minerály (vápník, fosfor, železo), vitamíny (zejména pak vitamín A, B1, B2, C, D nebo niacin) a organické kyseliny (např. kyselinu listovou). Díky výše uvedeným látkám se listy a plody morušovníku užívají:

- při snižování hladiny cukru v krvi a vysokého krevního tlaku
- pro zlepšení funkce metabolismu a podporu hubnutí
- díky svým protizánětlivým účinkům jsou listy i plody vhodné pro léčbu infekčních chorob
- jako účinné antioxidanty a detoxikanty
- jako močopudný či mírně projímavý prostředek
- jako antidiabetika při cukrovce II. typu
- lze je užívat při léčbě chronických infekcí v krku, hrtanu a k ulehčení odkašlávání
- k mírnění horečky a migrény
- zevně k mírnění otoků dolních končetin a léčbě bércových vředů
- pravidelná konzumace plodů pomůže udržet zdravý počet červených krvinek a předcházet chudokrevnosti
- výtažky z kůry, listů i květů morušovníku se využívají v kosmetice
Moruše se stane vaším oblíbeným pokrmem, a to nejen díky své výtečné chuti, ale také léčivým účinkům...Cenná jsou i semena morušovníku, které obsahují kyselinu linoleinovou, stearovou, olejovou, myristikovou, palmitovou, arachidovou, apod. Díky uvedeným látkám jsou semenům připisovány antisklerotické, protirakovinné a antioxidační účinky.

Doporučené užívání morušovníku

Sušené listy, tinktura z květů, kapsle anebo olej ze semen morušovníku jsou k dostání ve větších lékárnách anebo také na internetu, konkrétně v e-shopech specializujících se na produkty tradiční čínské medicíny. Z listů morušovníku si připravíme odvar a to tak, že 15 gramů usušených listů zalijeme vodou a vaříme 3 minuty. Necháme vychladnout, a poté pijeme 2x až 3x denně jeden šálek – nejlépe před jídlem. K dostání je také prášek, který doporučujeme konzumovat v kombinaci s medem. Ze zralých moruší lze připravit chutný sirup, jenž konzumujeme 1x denně v množství 3 gramy. Ten vytvoříme tak, že střídavě pokládáme vrstvy zralých plodů a třtinový cukr do velké zavařovací sklenice. Jako konzervant nám poslouží líh nebo citrónová šťáva.

Hotový sirup skladujeme v suché, chladné a tmavé místnosti. Při doporučeném způsobu užívání nejsou prokázány žádné negativní účinky morušovníku, proto je vhodný k dlouhodobému užívání. Po konzultaci s lékařem jej lze podávat také dětem, těhotným a kojícím ženám nebo alergikům.

Moudré čínské přísloví říká: „Učení je jako proti proudu plavání, ustaneš-li na chvíli, vrátíš se o míli.“