Amulety Feng Shui

Ganéša je jeden z neuctívanějších hinduistických bohů. Má hlavu slona a čtyři paže. Jeho kult se pro svou velikou popularitu postupně rozšířil do celého světa. Stal se symbolem úspěchu a odhodlání.

Sloní hlava je důležitým symbolem i v Číně, v mýtech symbolizuje sílu, moudrost a rozvážnost.

Ganéša znamená v překladu Pán Šivových zástupů. Ganéša byl znám napříč historii Indie. První zmínky o tomto božstvu se objevují v 4-5 století před Kristem. Odborníci se však shodují, že jeho původ je mnohem starší a dal by se nalézt i ve Védách. Jeho kult získával na popularitě a v devátém století se zařadil se do Panchayatana Puja mezi Devi, Surya, Shivu a Vishnu. V té době jej sekta Ganapatyanů povýšila na hlavní božstvo. Po celé Indii se stal váženým božstvem a byl vždy volán na počátku každého rituálu. Lidé mu ani nemuseli být zasvěceni, stal se doslova domácím božstvem každého. Rituály na jeho počest a jeho vzývání se prováděli při každé příležitosti. Před začátkem podnikání, vstupem do manželství, stavbou domu, nebo dokonce i před zkouškou ve škole. Rituály zajistily, že Ganéša odstraní veškeré překážky a ulehčí člověku cestu k cíli. Právě proto byl po celé Indii znám hlavně jako Pán počátků a překážek, které dokáže odstranit. Proto se stal i patronem vědy a umění, obzvláště písařů, kteří ho volali při psaní dopisů. Byl ctěn i jako patron moudrosti a inteligence.

Ganéša byl napříč časem zobrazován v různých podobách a s různými atributy, co se však nikdy neměnilo, byla jeho sloní hlava. Ta symbolizuje v tamní tradici moudrost. Slon je důležitým zvířetem a symbolem i v Číně. V čínských mýtech symbolizuje sílu, moudrost a rozvážnost, tedy má stejné atributy jako v Indii. V dynastii Ming zdobily sochy sedících a stojících slonů cesty ke královským hrobkám. Věřilo se, že pokud se žena připoutá k jedné ze soch, porodí chlapce. Ganéša byl často vyobrazen, jak tancuje, hraje si s dětmi, sedí, nebo bojuje s démony. Ganéša je velice také zobrazovaný, jak svírá ve své spodní levé paži vlastní zlomený kel a v pravé drží jídlo, které si chobotem podává do úst. V horních rukou svírá tradičně sekyru, nebo Ankuśa, tradiční kopí a bič. Ankuśa symbolizuje Ganešovu schopnost odstranit překážky, které se člověku postaví do cesty a bič je symbolem síly. V modernějších vyobrazeních nedrží Ganéša v ruce kel, ale namísto toho kyne rukou v ochranném gestu. Podle některých učenců je jeden kel také symbolem duality a jedna zvednutá noha symbolem permanentní rovnováhy bytí.

Ganéšovým původním jménem bylo Ekadanta, což doslova znamená jeden kel. Učenci považují symbol zlomeného klu za symbol obětování. Ganéša přinese jakoukoliv oběť, aby dosáhl svého cíle. Dle mýtu to byla Mahabaratha, kvůli jejímu dokončení si musel utrhnout kel. Dalším titulem, který měl Ganéša byl Lambodara. Ganéša je většinou vyobrazen s velkým břichem a Lambodara znamená převislé břicho. V mnoha hinduistických spisech se dozvíme, že Lambodara se Ganešovi říká, protože má v břiše celý kosmos a veškerý čas.

I když je většinou Ganéša zobrazován s čtyřmi pažemi, jejich počet se různí, ale tradičně se pohybuje od dvou do šestnácti. Nejstarší vyobrazení z 4-5 století, měla paže dvě, naproti tomu v 9-10. století byl Ganéša běžně vyobrazován s 14-20 pažemi. Je však pravdou, že čtyřruký Ganéša je široce uznávaný jako nejběžnější forma.

Ganéša je též spojen s hadem. Kolem svého krku má hada Vasuki. Hadi se ale mohou omotávat i kolem jeho nohou a svíjet se na břiše. Na své sloní hlavě má často bod, který symbolizuje třetí oko a tedy nezměrnou moudrost.

Ganéša je též často vyobrazován v doprovodu krys. Krysa zde představuje schopnost proklouznout každou skulinkou, aby se dostala do všech nepřístupných míst. Je protipólem sloní povaze Ganeši, který vládne ohromnou silou a všechny překážky se snaží rozdrtit. Dohromady tak tvoří harmonii sil, které dokážou překonat jakoukoliv překážku. Krysa na častých vyobrazeních Ganešu veze na svých zádech, je jeho Vahanas, neboli vozidlo. Tato vozidla se lišila epochu od epochy a jednou Ganešu vezl lev, jindy had, nebo dokonce páv.

Ganéša byl vždy vyobrazován se sloní hlavou a to už od nejstarších dob. V mýtech se ale často dozvídáme, že Ganéša měl původně hlavu lidskou. V některých jeho formách má dokonce sloních hlav pět, a připomíná tak tradiční Evropské draky.

Ganéša je v hinduistické tradici synem boha Šivy a jeho ženy Parvati. Mýtus o zrodu Ganéši praví, že když se Parvati šla koupat, začala tvořit ze špíny, kterou měla na těle, dítě. Toto dítě oživila a nakázala mu, že nesmí nikomu dovolit, aby vstoupil do její osobní koupelny. Pochvíli přišel její manžel Šiva, protože si nebyl vědom toho, že Ganéša je strážcem, myslel že jde o útočníka, nebo milence, Ganéšu napadl. Ganéša mu zablokoval vstup a začal s ním bojovat. Šiva mnohem mocnější nad Ganéšou zvítězil a při souboji mu usekl hlavu. Parvati byla rozzuřená a Šivu za jeho čin pokárala. Šiva Parvati slíbil, že Ganéšovi vrátí hlavu. Řekl Parvati, že Ganéša dostane hlavu prvního zvířete na které Šiva narazí. Šiva narazil jako první na slona. Uťal mu hlavu a dal jí Ganéšovi na krk. Pak Šiva Ganéšovi řekl, že bude velet jeho uctívačům a že bude nejuctívanějším božstvem celého panteonu. Proto je Ganéša znám jako Pán Šivových zástupů.

V jiném mýtu o stvoření byla Parvati tak hrdá na svého novorozeného syna, že jej přišla ukázat ostatním bohům. Bohu Shanimu však Ganéša nepadl do oka. A jak na něj zle koukal Ganéšova hlava vzplála v jeden obrovský plamen a proměnila se v prach. Višnu, který u celé tragédie byl přítomen se rozhodl Ganéšu zachránit a dal mu místo lidské hlavu sloní.

V jiném mýtu se zase vysvětluje jak přišel Ganéša o svůj kel. Příběh je podobný, jako ten o Ochraně Parvatiny koupelny.  V tomto příběhu Ganéša chránil vchod do Šivových komnat. Objevil se tam ale Parashuram, který chtěl vstoupit, ale Ganéša se s ním dal do boje. V boji však přišel o svůj kel. V druhém mýtu o klu je Ganéša rozzuřen a v návalu zuřivosti si utrhne kel a mrští jej po Měsíci.

V jednom z nejznámějších mýtů o Ganéšovi vyhlásila Parvati závod napříč kosmem mezi Ganéšou a jeho mladších sourozencem Kartikeya. Ganéša i Kartikeya se chtěli ženit, žadonili u rodičů, že chtějí manželky, že jinak umřou žalem. Rodiče samozřejmě chtěli svým dětem dopřát štěstí a tak souhlasili. Jenže jak Ganéša, tak Kartikeya chtěli mít svatbu jako první a tak vznikl problém. Ganéša se chtěl ženit před bratrem, protože byl starší, naproti tomu Kartikeya věřil, že by se měl ženit první on, jakožto mladší syn. Rodiče dumali a nemohli najít kloudné řešení, až nakonec Šivu napadlo, že ten kdo dojede na konec země a zpět první, se také první bude ženit.

Kartikeya měl mnohem rychlejší vozidlo tažené pávy, a tak vystartoval od startovací čáry jako blesk. Ganéša se svým pomalým vozem taženým krysou zůstal hodně pozadu, Nakonec na celý závod v podstatě rezignoval a užíval si doma, zatím co jeho bratr léta bloudil v dálavách. Ganéša si moc dobře uvědomoval, že nemá proti vozidlu a mládí šanci.

Ganéša si tedy užíval života doma, dokud k němu jednoho dne nepřišel Šiva. Šiva byl rozzloben, že Ganéša v podstatě ani nezačal, že vše vzdal a akceptoval svou porážku. Ganéša se jen na svého otce podíval, usmál se a dál se věnoval svým záležitostem. Měsíce plynuly až nakonec Ganéšovi blesklo hlavou, že nyní už by mohl Kartikeya být na cestě domů a že je čas rychle jednat.

Sedmkrát oběhl svou matku Parvati. Parvati nerozuměla aktu, který její syn provádí a otázala se co dělá. Ganéša se udiveně zeptal, zda vůbec matka četla posvátné spisy. Že dle véd je Božská matka, celý svět, celý kosmos a že tedy neobletěl zemi jednou, ale dokonce sedmkrát. A že tedy má právo se oženit.

Šiva se otázal, co to má za logiku, načež Ganéša odpověděl, že pokud otec nepovažuje svou manželku za Božskou matku, nevěří ve Védy, tak proč lidem vždy říkal, že jsou Védy zcela správně a dokonalé. Šiva pod množstvím argumentů pochopil, že Ganéša má pravdu. Ganéša nedostal jednu krásnou ženu, ale rovnou dvě.

Ve většině presentovaných příběhů je Ganéša moudrým ochráncem, který si poradí s každou překážkou s nebývalou elegancí. Také představuje velké štěstí, které má když vždy vyvázne z problémů. Vždy je neohroženým a čestným ochráncem.

Využití ve Feng shui

Ganéša má ve Feng shui stejnou úlohu, jakou má v Indii. Ganéša ve svém vozidle poháněném krysou se dá najít u mnoha vstupů do hinduistických chrámů. Ganéša tak chrání místo před špatnými energiemi, démony a duchy. Svým kopím ochrání každý domov i člověka a bičem nabývá na síle. Svému majiteli přináší štěstí a odstraňuje veškeré překážky.

Ganéšova socha se většinou umísťuje hned naproti vchodovým dveřím, směrem ven. Ganéša tak vítá nové příchozí a rovnou jim žehná. Odhání zlou energii a přináší energii pozitivní, která boří veškeré překážky v životě  majitele.

Pokud chce majitel přivést do svého života štěstí, umísťuje se Ganéša směrem na severovýchod nebo východ.

Experti radí, aby se Ganéša nikdy neumísťoval příliš vysoko, nanejvýš do výšky očí. Protože Ganéša je velice váženým božstvem je vhodné mu poskytnout v noci zdroj světla, který mu bude ozařovat v noci tvář a nemluvit v jeho přítomnosti hrubě. Proto se nejvíce hodí jako výzdoba oltáře, kde je možné zapálit jednou za čas vonné tyčinky. Radí se, že pokud má člověk problémy, měl by se ke Ganéšovi pomodlit, ten pak svou mocí odstraní všechny překážky, které vedou k vytouženému cíli.

Ganéša by se neměl umísťovat do ložnice, koupelny ani kuchyně. A jako u všech božstev by se s ním mělo zacházet s respektem, který si zaslouží.

Neboť je Ganéša i patronem cestovatelů, je možné si jeho sošku umístit do auta, abych zajistil plynulou a pohodovou jízdu.