Škatule zajímavostí: originální sbírka všeho, co má přívlastek „čínské“...

Tato událost bývá taky někdy zvána jako lunární nový rok, a slaví se jím příchod jara. Nejen, že jde o největší čínský svátek, ale jde o velkolepou událost pro celou Asii.

Přesné datum Čínského Névého roku nelze určit jen tak, ale musí se provést astrologický průzkum, a teprve po té se oficiálně oznámí den, kdy bude nejlidnatější národ na světě slavit tento obrovský svátek.

Samotná oslava Nového roku se v Číně slaví po staletí, základ oslav je stále stejný, ovšem během tak dlouhé doby došlo k tomu, že v některých částech Číny se zvyky trošku pozměnily, například v oblečení nebo písních. Tato doba je také obrovskou oslavou pro obchodníky, protože rodiny vydávají neskutečné peníze na to, aby si svůj dům vyzdobily tradičně, včetně všech drobností. Dekorace je velice důležitá, protože podle toho, jak dobře to bude vypadat, bude vás navštěvovat štěstí a dlouhověkost.

Dalším důležitým úkonem je i velký úklid před Novým rokem. Evropanovi by tohle přišlo až přehnané, ovšem Číňané věří, že pokud necháte v domě byť jen malou nedokonalost, štěstí se otočí a váš dům opustí.

Oslava Nového roku nevznikla jen tak!

Číňané si velice potrpí na legendy a pověsti, nutno dodat, že oproti nám jim doopravdy věří, ať jde o jakkoliv nemožnou skutečnost. Podle legendy vděčíme oslavám Nového roku zlému obrovi jménem Nijan. Tento zloduch navštěvoval každý rok malou čínskou vesnici a snědl všechno, co mu přišlo do cesty, nejraději měl ovšem malé děti. Vesničané se celé roky snažili nakrmit obra jinak, podstrojovali mu dobré jídlo a pití, před svoje děti stavěli dárky, ale málokdy se stalo, že obr odešel bez toho, že by snědl alespoň jedno dítě. Jeden rok si ovšem vesničané něčeho všimli, obr obcházel děti, které byly oblečeny do červené barvy. Takto tedy Číňané poznali že Nijan se bojí červené barvy a proto si na další rok připravili červené lampiony a touto barvou si pomalovali domy, ploty a všechno co je napadlo. Aby si ještě obrův strach pojistili, začali pouštět dělobuchy a petardy. Obr se už nikdy do vesnice nevrátil a rodiny mohly žit v pokoji a klidu, ovšem tuto tradici je potřeba pro jistotu dodržovat.

Oslava? Spíš složitý proces

Číňané mají oproti nám mnohem delší svátky, takže samotný fakt, že oslava Nového roku je tím nejdelším svátkem nám napoví, jak složité je asi takovou věc zorganizovat. První vlaštovka vylétá již osmý den předešlého měsíce. V tento den se jí typická kaše a jsou přítomni všichni členové rodiny. Kaše se nejprve nabídne bohům a po té si ji podávají členové rodiny a každý si část nabere. Tato tradice je velice starobylá a pochází z mnohem starších oslav na počest slunovratu. Během staletí se na to zapomnělo a nyní je součástí oslav Nového roku.

Dům musí být dokonalý

Jak již bylo řečeno těsně před oslavami se musí celý dům pořádně uklidit, nesmí zůstat ani smítko, které by štěstí poslalo domů. Navíc odnášení špíny do popelnice je alegorií na vynesení loňské smůly z domu. V době svátků se pak košťata zavírají do komory, aby náhodou nechtěně nevymetla kromě smůly i štěstí. Rámy dveří a oken jsou ozdobeny papírovou dekorací a taky různými verši. Kromě domu ovšem lidé musí dbát i na sebe, je to doba, kdy se nakupují nové boty a oblečení, dokonce existuje i střih vlasů speciálně pro příležitost Nového roku. Rodiny, které mají doma sochy bohů a bohyň musí na oslavu připravit i je. Tyto sochy se na Nový rok zdobí tak, že týden před oslavou se z nich strhne stará dekorace a nahradí se novou. Ke spálení staré dekorace musí dojít vždy přesně týden před oslavou Nového roku. Rodiny se dále ještě před oslavou mohou snažit uplatit boha jejich kuchyně, například bonbony, aby jim odpustil všechny drobné chybky.

Před velkou večeří čeká na rodinu ještě jedna událost, musí totiž poděkovat za vše, co jim minulý rok poskytl, jedině tak mohou v klidu přejít z jednoho roku na druhý. Při této příležitosti se i vzpomene na předky a na osoby, které u stolů chybí.

Samotný večer před Novým rokem je už obrovskou událostí se vším všudy, na programu je dobré jídlo, především pak dort, jeho část se posílá jako dárek příbuzným. Po jídle se rodiny odeberou buď do chrámů poděkovat bohům, nebo poslední hodiny před Novým rokem stráví v klidu domova. Tento klid je ovšem narušen, protože podle tradic se ze dveří musí vypustit jedna petarda, aby se od domu odehnali zlí démoni.

První den a hned pořádný rámus

První den oslav se považuje za ten nejhlučnější, protože rodiny pouští petardy a nejrůznější hlasité postroje, aby bylo vyplašeno všechno zlo a zlí duchové. V tento den se také omezuje spotřeba masa, protože se věří, že právě první den svátků rozhoduje o dlouhověkosti rodinných příslušníků. Svátek začíná o půlnoci a je zasvěcen bohům nebes a země. Hodně jídel na tento den se chystá dopředu, protože pokud by se něco vysypalo a žena by použila koště, hrozil by celý rok smůly. První den oslav je také určen k tomu, aby lidé navštívili svoje nejstarší členy rodiny, takže babičky a dědečky, dovezli jim dárky a dobré jídlo. Dalším důvodem proč je vhodné chystat jídlo dopředu je to, že dnes by se neměla zabíjet zvířata.

Další tradicí tohoto dne je darování hotovosti. Této tradice se zhostí především ženatí muži, kteří peníze darují dětem a dospívajícím členům rodiny. Podobné pravidlo platí i pro zaměstnavatele ve firmách, kteří podarují zaměstnance, aby jim popřáli hodně zdraví a štěstí.

Druhý den, svátek hlavně pro vdané dcery

Tento den se chodí navštěvovat hroby a hrobky předků, aby se na nich zapálilo kadidlo. Takto je uctíme a dokážeme jim, že jsme na ně nezapomněli. Kromě této tradice platí i to, že vdané dcery mají právo navštívit svoje rodiče u nich doma. Tohle se nám může zdát jako samozřejmost, ovšem Čína je tak veliká a jsou tady takové sociální propasti, že navštívit provdaným dcerám rodiče se někdy povede skutečně jen na Nový rok. Druhý den je také někdy nazýván jako začátek nového roku, nebo dnem žebráků. Protože všichni nemajetní obchází rodiny bohatých s obrazem boha zisku a pokřikem bůh bohatství přišel! Bohatí lidé a podnikatelé je odmění za poselství a tím si zařídí během roku prosperitu. Na závěr ještě jedna lahůdka, tento den je také brán jako narozeniny všech psů a jsou jim připravovány jejich nejoblíbenější pochoutky.

Třetí den, hlavně nevycházet z domu!

Tento den znamená přesně Červená ústa. Podle tradice se zapaluje odpad, či menší skládky, aby se odstranilo všechno zlé. Obecně je bráno, že tohle není ten nejlepší den pro návštěvu příbuzných či přátel, protože zlí duchové z odpadu jsou pořád ještě venku. Jediná aktivita, která je v tento den bezpečná je návštěva chrámu a pomodlení se k bohům. K třetímu dni oslav se váže i prastará legenda, lidé by totiž měli chodit spát brzy, aby nerušili svatební obřady myší, které u nich bydlí.

Čtvrtý den, bůh do domu

Čtvrtý den si Číňané v poklidu domova chystají jídlo a vše připravují na návrat svého domácího bůžka, který byl navštívit Nefritového boha. V tento den končí duchovní nezávislost a mnohdy končí i dovolená z práce.

Pátý den je věnován bohu bohatství

V tento den se prý rodí bůh bohatství a tak si lidé vaří speciální knedlíčky ve tvaru zlatých mincí, které by jim měly zaručit prosperitu po celý rok. Pátý den je i dnem, kdy se střílí kouzelné žabky, lidé míří na oblohu, aby k sobě přitáhli pozornost bohů.

Šestý a sedmý den, oslavy člověka

V tento den se slaví samotná existence člověka, podle starých čínských tradic je právě v tento den každý člověk o rok straší, bez ohledu na to kdy se přesně narodil. Kromě toho pokračuje oslava na počest boha bohatství.

Osmý den, návrat do práce

Osmého dne již musí každý nastoupit do práce. Během prvních dnů byly totiž naprosto všechny služby uzavřené. Večer tohoto dne by si měl zaměstnavatel sednout se svými zaměstnanci a poděkovat jim za vše co pro něj během roku udělali. Také se slaví, protože jde o předvečer narození nefritového císaře.

Devátý den, narodil se nefritový císař!

V tento den se oslavuje nefritový císař, vzdává se mu hold, který je na nebe posílán v podobě masa, zeleniny a podobně. Lidé si mohou projevit úctu tím, že si posílají zlaté papírky s věnováním.

Desátý, jedenáctý a dvanáctý den, jsou pouze pro odpočinek a duchovní přiblížení bohům

Třináctý den a čtrnáctý den, jsou věnovány vojevůdci jménem Guan Yu

V tyto dny se oslavuje nejproslulejší generál čínské historie Guan Yu. Tento generál vyhrál více než sto bitev a přesto zůstal čestný. Pro čínský lid představuje studnici moudrosti a odvahy. Podnikatelé jej uctívají, aby získali alespoň kousek jeho kuráže a tak se stali úspěšnými jako on.

Patnáctý den, konečně lampiony

Tento den je posledním dnem oslav nového roku a celý svět jej zná jako svátek lampionů. Na ulicích jsou rozsvíceny svíčky až k domům, aby se hodní duchové neztratili a našli cestu zpět domů. Kromě toho, že rodiny vycházejí z domovů s rozsvícenými lampiony, dochází ještě k jedné události. Jde totiž o něco jako je náš Valentýn. Dívky napíší svoje telefonní číslo na mandarinky a ty pak pouští po řece. muži je pak hledají a vybírají si podle chuti mandarinek. Čím sladší je chuť ovoce tím větší má jejich setkání šanci.

Na Nový rok musí být i speciální kuchyně

K Novoroční večeři se tradičně usedá přímo, nebo v okolí nejstaršího člena rodiny. Nutno dodat, že hostina je skutečně obrovská a nákladná, my Evropané si něco takového neumíme asi ani představit. Na hostině nalezneme snad vše, je zde kuřecí a vepřové maso, ryby, mořské plody obecně, zelenina, samozřejmě nejrůzněji upravená rýže. Maso bývá často upraveno netradiční způsobem, může být třeba naloženo do speciálního nálevu, či obaleno voskem. Při prvním pohledu na plný stůl je jasné, že tolik jídla není možné sníst, ovšem tohle je záměr, protože lidé si tak připomínají, že jídla by nikdy nemělo být přesně, ale více. Během konzumace jídla si rodina předává červené obálky s hotovostí.

Speciální pokrmy pro tento slavný večer

Buddhovo potěšení – jde o vegetariánské jídlo, které je velice složité na přípravu, skládá se samozřejmě z nejrůznější zeleniny a kromě večeře se může jíst i druhý den k snídani.

Na stole nesmí chybět – ryba, pórek, speciální knedlík pro zajištění blahobytu, mandarinka, protože je to nejoblíbenější ovoce, meloun, speciální novoroční puding.

Nudle- nudle se mohou podávat několika způsoby, pokud jsou domácí a neřezané tak na rozdíl od těch kupovaných zajišťují rodině blahobyt, jako odměnu za pracovitost.

Karo koláč – tento koláč je vyroben z rostliny karo, bývá nakrájen na kousky a osmažen, má rodině přinést hlavně pevné zdraví, nechybí na něm sladké ovoce.

Tuřín koláč – jde o obdobu taro koláče, pouze je hmota vyrobena z nastrouhaných ředkviček a rýžové mouky.

Copak je asi v červených obálkách

Jak již bylo řečeno tyto obálky se předávají v rodině na novoroční večeři a obsahují peníze. Darují je z pravidla manželské páry pro malé děti, nesezdané páry, nebo seniory. Mohou obsahovat pár dolarů, nebo stovky. Samotný proces darování peněz by měl odehnat duchy bídy a neštěstí. Někdy mohou červené obálky obsahovat i čokoládovou minci. Jako všechno v Číně i ohledně peněz jsou zde jistá pravidla. Peníze v obálce nesmějí být liché, protože takový dar se dává jen na pohřební hostinu. Sudá čísla jsou znakem oslav a života, nejšťastnější číslo je pak 8 a 6. Ale pozor! Tyto obálky se nesmějí odmítnout, jinak dotyčného čeká celý rok smůla.

Mají v Číně dárečky?

I zde si přátelé mohou předávat dárky, ovšem jsou to spíše drobnosti, sladké ovoce, nebo malé dárkové předměty, nic extra drahého se nosit nehodí. Vhodné jsou například hrušky či bonbony

Čínské petardy

Petardy prostřednictvím bambusu se v Číně používají od nepaměti, k zahnání zlých duchů, bohužel pyrotechnika je nebezpečná, takže existuje spousta pravidel, která kontrolují zacházení s petardami a v některých zemích je toto dokonce zakázané.

Jak se obléct?

Po celou dobu svátků nosí lidé červenou barvu, nebo alespoň nějaké jasné barvy, aby zaplašili zlé duchy daleko od svých domů. Časté je, že oblečení, které se na nový rok nosí, je úplně nové. Tímto lidé oznamují, že souhlasí s příchodem nového roku a také sami sobě ukazují, že mají všeho dostatek. Oblečení musí zůstat čisté, protože součástí oslav je většinou i rodinný portrét, kde nejstarší člen rodiny vždy sedí uprostřed.

{jcomments on}