Bylinky, přírodní léky, bylinné směsi a vše pro zdraví

Potravinové doplňky jsou pro naše tělo velmi důležité. Jenže, jak můžeme důvěřovat těm „chemickým“? Kdo vyzkoušel tradiční čínskou medicínu a sílu cizokrajných, léčivých bylinek, které jsou čistými produkty přírody, nedá na ně dopustit. Tyto přírodní léky dokážou zázraky. Nikdy není pozdě udělat první krok pro lepší zdraví. Zde se dozvíte vše, co vás zajímá.
. 

SlzovkaSlzovka neboli coix lacrima-jobi není ani trochu obyčejná rostlina, jak by její název mohl na první dojem napovídat. Její široké využití je mnohdy až překvapující. Pomocí slzovky se totiž nejen dají léčit mnohé tělesné neduhy, ale dá se z ní také vyrobit mouka ne kroupy do polévky, pražená s cukrem zase slouží jako lahodná cukrovinka, dělá se z ní i kávová náhražka. Nás ale zajímá především stránka zdravotní. Jak to tedy se slzovkou je? Slzovka je obilina, která je typická svými šlahouny vysokými až jeden metr, připomínajícími tak trochu obilí, tak trochu šípek a malinko také okrasnou kytku.

Koprníček čínskýJako prevence proti onemocnění se v čínské medicíně za nejdůležitější považuje strava, klidná mysl a cvičení na harmonizaci energie (čchi-kung). Tak trochu pojmy, které jsou nám, Evropanům, ještě stále malinko cizí. Mistr Li Ťing-jüan ( zemřel v roce 1933 a podle legendy se údajně dožil neuvěřitelných 256 let) doporučoval pro dlouhý život bez nemocí tato tři pravidla: Nikdy v životě nespěchejte! Vše vykonávejte pozvolna, v klidu a dopřejte si na to tolik času, kolik zrovna potřebujete! Vyhýbejte se extrémním emocím! Jak ale při našem hektickém životě všechny jeho moudré rady uvést do praxe?

Děhel, angelica sinensisDěhel čínský neboli angelica sinensis (dong quai, ženský žen-šen, andělika čínská), je bylinný přírodní lék, který už po staletí slouží jako výborný pomocník při ženských obtížích. Bolestivá menstruace nebo kvasinkové infekce jsou pomocí děhelu tytam. Kromě toho blahodárně působí na imunitní systém a podporuje aktivitu bílých krvinek. Co z toho vyplývá? Že děhel kromě toho působí i jako prevence proti rakovině. To však ještě zdaleka není všechno. Tato bylinka s roztomilým, bílým květem, toho umí ještě mnohem více. Ne nadarmo se děhelu čínskému přezdívá ženský ženšen.

JitrocelJitrocel asijský, latinsky plantago asiatica, je velmi známou bylinkou, která se v tradiční čínské medicíně používá již po tisíciletí. První zmínky o jitroceli se datují od dynastie Han. Svým vzhledem je velmi podobný jitroceli většímu (Plantago major), který běžně roste po celé Evropě, včetně u nás. Listy jitrocele asijského jsou vejčité, hluboce žilnaté a mohou být až 15 cm dlouhé. Během léta se na rostlinách objevují malé, zelené květy, které vyrůstají z růžice listů na tenkém, až 50 centimetrové stopce. Koncem léta, začátkem podzimu, můžeme na jitroceli nalézt drobná, hnědá semena.

LékořiceNěkteré z vás se jistě při slově lékořice, vybaví lehce infantilní text písničky Lékořice od Václava Neckáře. Zde je lékořice označena jako „plevel“ a „sladké dřevo“. Jak je to s lékořicí ve skutečnosti? Je to víceletá bylina s válcovitým a oddenkatým kořenem. Takže ono označení dřevo není úplně to pravé ořechové. Známá byla už v historickém Egyptě, kde ji najdeme pod názvem Expektorans. Také se s ní setkáme ve starověké Indii a Číně. Dnes je nejrozšířenější na Kavkazu, Uralu a na sibiřských stepích. Pěstuje se však i v mnoha zemích Evropy a Asie. Takže není ani tím plevelem.

PačuliHned na začátek je potřeba uvést na pravou míru, zda je správný název Pačuli, či Pačule. Pačule obecná je rostlina pěstovaná např. v Malajsii, Indii, na Filipinách, Srí Lance a v některých oblastech Jižní Ameriky. Rostlina sama o sobě není žádná extra zajímavá krasavice a dala by se při troše dobré vůle zaměnit s meduňkou lékařskou. Polokeř Pačule obecné dorůstá výšky až 120 cm a libuje si na slunných místech s dostatkem písečné půdy. Tajemství Pačule však tkví v její silici – pačuli. Ta se získává destilováním ze suchých listů a výhonků. Pačuli má výrazně těžkou, až zemitou vůni.

Kustovnice čínskáV Číně se plody Kustovnice čínská hojně používala již před dvěma tisíci lety a dodnes její sláva neutichla. Plody jsou velmi cenným a nepostradatelným doplňkem stravy snad každého Číňana. Není se čemu divit, protože jsou to právě plody, které obsahují velmi mnoho zdraví prospěšných vitamínů, minerálů a stopových prvků, které blahodárně působí na lidské zdraví. Jsou také označovány za plody dlouhověkosti, případně jako Ovoce radosti. Kustovnice čínská je po celém světě známá pod latinským názvem Lycium chinense, případně pod čínským názvem Goji (Kou-čchi).

Jujuba čínskáJeden starověký čínský léčitel jménem Shennanong, tisíce let před rozvojem západní medicíny, zjistil mimořádné léčivé vlastnosti plodů jujuby – čínských datlí. Všiml si, že při jejich konzumaci mizela únava a nastávalo uklidnění mysli. Krev, sleziny i játra byly lépe vyživovány a rychle docházelo k detoxikaci organismu. A tak se v čínské medicíně tyto plody, rostoucí na keřích vysokých až 10 metrů, začaly užívát k léčbě i prevenci už před více než 4000 lety. Rostou nejvíce v Číně a jižní Asii, ale pěstují se také v Bulharsku, kolem středomoří, i v Japonsku. Od té doby se jujuba konzumuje i jako ovoce či surovina při vaření či pečení.

Kotvičník zemníDíky svému obsahu prospěšných látek je kotvičník oblíbený v tradiční čínské medicíně. Využívá se zejména u osob starších 40 let, u kterých má nejvíce prokázaných účinků. Je ovšem vhodný i pro mladší. Pravidelné užívání kotvičníku zemního pomáhá u mužů i žen ke snížení vnitřního napětí, úbytku tuku, snížení hladiny cholesterolu, zvýšení vitality, obranyschopnosti organismu a dodání energie, zlepšení krevního oběhu, střevní peristaltiky, rozšíření cév a zvýšení zájmu o sex. Kotvičník zemní, latinsky Tribulus terrestris, je jednoletá poléhavá bylina, dorůstající do výšky až šedesáti centimetrů.

Jinan dvoulaločnýTento strom je natolik jedinečný, že je pro něj dokonce vyčleněn speciální, prastarý řád jinanotvarých stromů, jehož je jediným členem. Při pohledu na něj vás jistě nepadne, že patří mezi listnaté, ale zdání klame! Jinan dvoulaločný je jehličnan, i přesto, že má lístky. Matoucí? Jeho ploché listy jsou rozděleny zářezem na dvě poloviny, ale fyziologicky jsou již blíže jehličí. Ginkgo biloba nemá květy ani plody, a proto je řazena mezi nahosemenné rostliny. Dospělý strom není žádný drobeček, neboť dorůstá výšky až čtyřiceti metrů. Snad proto je věk potřebný pro rozmnožování až pětatřicet let.

Strana 3 z 4